Vhodné rostliny do zamokřených půd

Patříte-li mezi vlastníky zahrady nebo pozemku se snadno zamokřující se půdou, určitě víte, že obdělávat tuto půdu a pěstovat některé rostliny je poměrně náročné. Některé rostliny se ale na takovou půdu hodí nebo přinejmenším tyto podmínky přežijí.

Zamokřené půdy jsou zpravidla více či méně jílovité. Jílovité půdy jsou těžké a při větších deštích dojde snadno k jejich zamokření. To má pak za následek nedostatečný přísun kyslíku ke kořenům rostlin. Také se velice pomalu prohřívají, takže se řadí k půdám studeným. Je náročným úkolem jílovitou půdu obdělávat, neboť při zamokření se lepí na nářadí i na boty a při vyschnutí je zase velice tvrdá. Vlastnosti jílovitých půd se dají zlepšit kypřením, přidáváním humusu, drenáží a samozřejmě výběrem vhodného osázení.

Zlepšení vlastností jílovitých půd

Dlouhodobé zlepšení zamokření mohou přinést rychle rostoucí rostliny určené k zelenému hnojení. Jsou to třeba pohanka, svazenka, hořčice a vikvovité rostliny, které poskytují půdě dusík a díky svým hlubokým kořenům ho pomáhají vstřebat. Je třeba je zapravit několikrát za vegetaci do půdy, aby hnojení bylo účinné a proces opakovat i po několik let. Zapravit je možné i kůrovou drť, piliny, dřevní štěpku, listí, slámu, posekanou seschlou trávu a tak dále.

Jaké rostliny vybrat?

Co se týká rostlin, kterým se v zamokřených půdách daří, není jich rozhodně moc. Z trvalek můžete vyzkoušet kopretiny, srdcovky, ostrožky, plaménky, máky, turany, hvězdnice, rozchodníky nebo turany. Z popínavých rostlin se hodí břečťan a vistárie. Další rostliny, které se hodí na prosvětlená místa zahrady, jsou akant, vlčí bob, zběhovec a plesnivka. Naopak do stínu jsou vhodné kokoříky, kostivaly, brunely a škornice. Tolerovat zamokřenou půdu bude i prvosenka, jaterník, denivka nebo čemeřice.

Mezi keře, kterým se daří na zamokřené půdě, patří růže, rybíz, pámelník, mahonie, skimmie, akuba japonská, ptačí zob, tavolník, šeřík, zimolez, kalina nebo třeba krásná magnólie. I líska bude tolerovat zamokření.

Dřevina, která nejen že skvěle poroste, ale také zamokřené půdě pomůže, je vrba. Její kořeny mají obrovskou sací sílu a rostou do velké hloubky. Vodu ze zamokřené půdy tedy vytahují a navíc má vrba opravdu dobré růstové schopnosti. Z listnatých stromů se potom daří javoru, habru, některým dubům a bukům, jasanu, lípě nebo jilmu. Vhodné jsou i střemchy, hlohy, akáty nebo štědřenec.

I některé jehličnany tolerují zamokření. Patří mezi ně proslulé a oblíbené thůje, méně známá kryptomerie japonská, pak třeba modřín, cypřišek, douglaska, tis a tisovec.

Tisovec – milovník zamokřených půd

Právě tisovci se vyloženě na zamokřených půdách daří. Má vyvinuté takzvané pneumatofory, které mu umožňují přežívat i v zaplavených oblastech. Jsou to metamorfované kořeny, které vyčnívají na povrch až jeden metr vysoko a díky nim má kořenový systém přístup ke vzduchu. Tisovec je velice vzrostlý strom, dorůstající až padesáti metrů a má svou typickou kuželovitou korunu. Je velice odolný, snáší dobře zimu a dožívá se věku pětiset let, někdy i více. Ve svém přirozeném prostředí roste v bažinatých půdách, na březích řek, ale u nás se pěstuje hlavně jako okrasná dřevina. Najdeme ho v mnoha parcích. Do Evropy byl introdukován již v 17. století a pochází z mokřin jihovýchodních Spojených států. Pokud tedy máte problémy s tím, jaký strom vysadit do zamokřené půdy, buďte si jisti, že tisovci se bude dařit.