Velikonoce a jejich symbolika

Symbolem zrození života se stávají velikonoční kraslice. Nejoblíbenější jsou asi červené. Ostatně samotné slovo kraslice je odvozeninou od slova krasnyj, tedy červený. Když dívka měla vytouženého ženicha, barvila pro něj červenou kraslici. Šlo o plnou kraslici, žádné výdumky, protože ty naopak patřily kdysi mezi symboly smrti, často se používaly pro zdobení Morany. Dnes se ale setkáváme s výdumky často, plná vejce by se zkazila.

Pohanské zvyky se mísí s křesťanskými

Křesťané si Velikonoce samozřejmě spojují se vzkříšením Krista. Těmto svátkům předchází čtyřicetidenní půst odstartovaný Popeleční středou. Pravda je dnes taková, že se u tohoto svátku mísí křesťanské zvyky s těmi pohanskými. Jaká je vlastně historie velikonoční koledy? V tomto případě jde právě o prvky velikonočních tradic, které mají kořeny už v předkřesťanské době a jsou pohanské. Svátky jara oslavovali už třeba staří Slované či Germáni a nejenom oni. Červenými vajíčky se lidé obdarovávali i v době starého Říma. Velikonoce jsou pohyblivými svátky. Jejich datum se mění podle data prvního úplňku po jarní rovnodennosti. Jde první neděli po prvním jarním úplňku. V letošním roce vycházejí na 1. dubna.

Od zeleného čtvrtka až po velikonoční pondělí

Zelený čtvrtek (letos 29. března) máme spojený s úklidem. Hospodyně musí časně zamést a smetí odnést pryč. Pečou se jidáše, obřadní pečivo z kynutého těsta. Při večerní mši naposled zazní zvony, aby poté odletěly do Říma. Probíhá obřadní mytí nohou na paměť Ježíšovy poslední večeře, kdy apoštolům myl nohy. Spousta tradic a pověr se váže k velkému pátku (30. března), kdy se údajně otevíraly poklady. Jde o postní den, připomíná se smrt Krista na kříži. Nepracuje se na poli, nesmí se prát, něco někomu půjčovat. Chodí se dům od domu a řehtačkami se oznamuje ranní a večerní klekání a také poledne. Na bílou sobotu (31. března) se uklízí, připravují se pokrmy na hod boží. Jde o den ticha, kdy Ježíš ležel v hrobě, tento den je věnován rozjímání. Zvony se vrací z Říma. Na velikonoční neděli (1. dubna) se světí jídlo, pečou se beránci. Jde o den zmrtvýchvstání Krista. Na velikonoční pondělí (2. dubna) chodí chlapci za děvčaty s pomlázkou je vyšlehat a za odměnu dostanou malovaná vajíčka.   Návod, jak uplést pomlázku, najdete ZDE.

Zdobení vajíček je velice širokým pojmem. Jaké možnosti nabízí?

Kdysi měla vejce coby symbol života i posvátnou moc. Dávala se třeba do hrobů. Jak se dnes zdobí?

• Barvení přírodními surovinami – slupky z cibule, tráva, listí ořechů apod.
• Batika voskem – na vejce se maluje roztaveným voskem a poté se namáčí do barev od nejsvětlejší, až po nejtmavší barevný odstín. Vosk kryje barevnou plochu, po odstranění vosku vznikají barevné vzory.
• Vyškrabování – gravírování, kdy se vyškrabují motivy do obarvených vajec
• Cibulákový vzor se maluje modrou tuší na bílá vejce.
• Polepování slámou. Vejce se polepují drobnými kousky slámy, z nichž se tvoří vzory.
• Drátkování. Vajíčka se oplétají měděnými drátky do různých vzorů.
• Dírkování. Do vypouklých vajec se vrtají dírky a tvoří se vzory.

Jak dlouho vařit vejce natvrdo?

Je naprosto jasné, že nedokonale uvařená vajíčka mohou být zdrojem mnoha nákaz. Právě to je důvod, proč koledníkům rozdávejte zásadně vejce natvrdo.

Vejce nechte asi hodinu před vařením v kastrolku se studenou vodou odstát, aby nedošlo k teplotnímu šoku. Následně vařte 10 minut od počátku varu. Ihned poté, co uběhl časový limit vaření vajec, je opatrně slijte a propláchněte ve studené vodě. Klidně do kastrolu napusťte vodu studenou. Rychlé zchlazení pomůže v tom, že půjdou vejce dobře oloupat a navíc zastavíte proces vaření přesně v tom okamžiku, aby byla vejce vařená, ale žloutek zůstal bez tmavého nevzhledného okraje.