Vavřín vznešený

Pěstování vavřínu vznešeného, který jinak známe spíše jako bobkový list, není tak složité, jak by se mohlo zdát. Jde o nenápadnou, odolnou a navíc étericky voňavou rostlinu, jež se uplatní jak v interiéru, tak na terase nebo balkóně. A navíc, do utopenců budete mít vždycky čerstvý lísteček. Ten má mnohem intenzivnější chuť než sušený.

Možná je to s těmi špekáčky trochu degradace toho krásného symbolu antických vítězů, ale když ono to tak dobře chutná! Sehnat vavřín je v běžném květinářství docela složité, hobbymarkety a zahradní centra ho už občas mají, ale když chcete mít jistotu, zajděte přímo do zahradnictví. Vavřín je starobylá magická i léčivá rostlina a jeho přítomnost v domě prý zajistí ochranu od všeho zlého.

Dorůstá celkem slušných výšek

Vavřín vznešený může dorůst až do výšky 0,5 – 2 m a tak si pro něj připravte časem docela velkou nádobu. Ve své domovině ve středozemí však dosahuje několikanásobně vyšších sfér, o desetimetrové keře není nouze a najdete tam obrovské živé ploty z vavřínu. Samovolně roste do kónických či kulovitých tvarů – pravděpodobně se chová sám od sebe velmi vznešeně – ale lze mu pomoci i citlivým zastřihováním.  Jeho listy jsou vejčité a velmi tuhé až kožovité, obsahují ony éterické oleje: eugenol, cineol, linanol a geraniol.

Čím slunečnější stanoviště vavřín má, tím intenzivněji voňavé jsou jeho listy.

Světelné podmínky: světlo až polostín

Vavřín vznešený snáší dobře slunečná stanoviště, ale přímo úpal mu nesvědčí. Určitě bude vděčný alespoň za částečné přistínění. Dobře roste i na stinných stanovištích. Jediné, co opravdu nemá rád, je vítr, takže místo, na kterém ho budete venku pěstovat, by mělo být minimálně chráněné před nepřízní počasí, deštěm a větrem.

Teplota: teplo, ale přezimuje

Naše podnebí mu k růstu poměrně dobře vyhovuje, dobře roste i při celoročně chladnějších podmínkách. Nemá zvláštní nároky na teplotu, snad jen v zimě. To je vhodné nádobu s vavřínem před prvními mrazíky umístit do místnosti, kde teplota nepůjde pod nulu a bude se pohybovat okolo 10 °C. V tu dobu zmírníme, až vynecháme zálivku a necháme rostlinu v klidu přezimovat.

V jistých případech může dobře vzrostlý vavřín přezimovat i venku, pokud ho na zimu dobře obalíme zateplením.

Vlhkost: hodně vody

Vavřín má rád hodně vody a jeho spotřeba je obrovská, zejména pak na plném slunci. Vyžaduje to ale samozřejmě dobře propustnou zeminu. Na vzdušnou vlhkost není vavřín náročný vůbec, ranní rosu snáší dobře, ale vyloženě rosení rozprašovačem nepotřebuje. Hnojení: 1x za dva týdny hnojivem na listové rostliny

Rozmnožování: vrcholovými řízky či semeny

Nutno však  podotknout, že rozmnožování vavřínu vznešeného je opravdu oříšek. Ze semen to jde velmi těžce, o něco lépe z vrcholových řízků, ale žádná sláva. Vavřín kvete nenápadnými bílými či krémovými květy a posléze se na něm tvoří plody (bobule), které jsou podobné tvrdým třešničkám s peckou. V domácích podmínkách však klíčí řadu měsíců a často takový pokus skončí neúspěchem. O nic lépe se nedaří ani vrcholovým řízkům. I jejich zakořenění vyžaduje vysokou stálou teplotu a vzdušnou vlhkost a koření velmi dlouho. Vavřín můžeme také pomnožit dělením trsů. Tady je úspěšnost o něco vyšší.

Usušit do zásoby? Připravte si závaží!

Listy vavřínu si můžete samozřejmě usušit. Aby však byly hezky rovné a nekroutily se, suší se zatížené a na teplém, suchém místě. Vyhněte se sušení na slunci, protože by vavřín zhnědl a ztratil svou vůni chuť. A nakonec, bobkový list je neuvěřitelně léčivý, působí proti nadýmání a křečím v trávicím ústrojí.

Takže se nakonec do těch utopenců hodí. Tak hodně zdaru s pěstováním. Když se zadaří, je vavřín doslova nezmar, který vás bude těšit svou rozložitostí a houževnatostí v růstu.