Vavřín, nebo-li bobkový list

Kouzelná rostlina vavřín, pro mnohé známá pod názvem bobkový list, v sobě skrývá mnohé účinky, kterým byste ani zdaleka nečekali.

Trocha historie

Vavřín vznešený (Laurus nobilis), což je jeho pravé jméno, nese opravdu zaslouženě. Již ve starověkém Římě totiž nesl tyto vlastnosti. Lidé věřili, že přináší štěstí a slávu. Dodnes se zachoval zvyk předávat vítězům po celém světě vavřínový věnec na krk. Vavřín má dokonce psychotické účinky. Avšak jen ve větším množství. Takto ho právě používali věštkyně z Delf těsně předtím, než se uvedly do stavu transu.

Pěstování a využití vavřínu

My dnes vavřín používáme jako koření. Jeho osobitá chuť je téměř neodmyslitelná například v polévkách. Také ho však můžeme používat, a to moc lidí netuší, jako lék proti ztuhlým svalům. A to tak, že ho přimícháme do koupele, nejlépe ve formě oleje. V lékařství se odvar z bobkového listu používá k podpoře trávení, zevně proti lupům.

V našich končinách dorůstá vavřín jen malých rozměrů. Oproti zemím kolem Středozemního moře, kde narůstá do obrovských rozměrů. Často ho tam najdeme ve velikosti keře, či dokonce stromku.

Ačkoliv u nás doroste menších rozměrů, nic nám nebrání nějak ho tvarovat. Proto můžeme v některých případech vavřín považovat i za okrasnou rostlinu na zahradách. V zimě ho ale obalte netkanou textilií. Mnoho odborníků řadí vavřín do tzv. mobilní zeleně. To znamená, že ho na zimu uklízejí do chladných zimních zahrad. Vyzrálé starší keře snesou i krátké 5ti stupňové, někdy i vyšší mrazy.

Vavřín má rád prosluněná místa, tam se mu bude doopravdy dařit. V létě je náročný na dostatek vláhy a hnojiva. I přesto nechte zeminu mezi zaléváním vyschnout. Na půdu není vavřín náročný a snáší dobře i vápenaté půdy. K opravdu dobrému růstu ale potřebuje kyprou a výživnou zeminu. V zimě je víceméně nenáročný, jen nemá mráz příliš v oblibě, a tak ho raději umístěte na místo, kde je sice chladno, ale nemrzne. Nenechte se ale zmást Středomořím, kde vavřín může působit dojmem rychle rostoucí bezproblémové dřeviny. Opak je ale pravdou. Třebaže rostlina vyžaduje pravidelnou zálivku, má kořeny citlivé na přemokření. Zvláště při pěstování v květináči nezapomeňte na silnou drenážní vrstvu, protože pokud rostlině uhnijí kořeny, tak se s tím jen těžko vyrovná. Dalším parametrem je výživná, ale propustná zemina. Toho docílíte přídavkem perlitu nebo drobného štěrku.

S dobrým prospíváním keříku bezesporu souvisí také řez. Velmi slabé nebo naopak silné větve obrážejí nepříliš ochotně a mnohdy vytvoří pouze 1-2 nové výhony. Na to myslete při tvarování, kdy nenechte rostlinu nasadit příliš starého dřeva. Tak snadno dostanete stále zelený keř nebo stromek, vavřín má totiž dobrou regenerační schopnost a snese i hluboký řez.

Množení vavřínu

Pokud chcete vavřín namnožit, půjde to vcelku jednoduše. K množení se využívají vrcholové řízky, které mají alespoň 3-6 lístků. Umisťujeme šikmě seříznuté řízky po více kusech do květináčů. Nejideálnější podmínky jsou kolem 25 stupňů celsia, kdy dokáže skvěle zakořenit. Vavřín se ale množí i ze semen, nebo odkopky vzrostlejších keřů.