Internetový hobby magazín

Menu

Dům

Nejnovější články

Vánoční a silvestrovské tradice: Dub nahradila jedle a skončila éra pronásledování křesťanů

Pro 1827 Autor: Redakce

Odkud se vlastně vzala tradice slavení Vánoc? Už v předkřesťanských dobách byl za velký svátek považován zimní slunovrat. Zatímco tenkrát se jednalo o veselici, nástup křesťanství ho spojil s oslavou Spasitele Ježíše Krista coby symbolu lepšího života. Oslavy vánočních svátků pak křesťanská církev vzala za své vlastní ve 4. století n. l. Trvalo však dlouhá staletí, než se Vánoce staly takovými svátky, jaké známe dnes.

vanoce

Živá scéna z Betléma

S prvními Vánocemi, které by alespoň vzdáleně připomínaly ty dnešní, byste se mohli potkat v 16. století. První symbolikou Vánoc se stal betlém, který ve 13. století zavádí v italské Umbrii budoucí svatý muž František z Assisi. Nechce totiž, aby jeho věřící podstupovali dalekou a riskantní cestu do skutečného Betléma, a tak jim scénu zrození Ježíška naaranžuje s živými představiteli v nedaleké jeskyni. Nechybí zde svatý Josef, Panna Maria, narozený Ježíšek i zvířátka, třeba živý oslík. Tato živá středověká církevní reality show sklidí úspěch a postupem doby se přetvoří ve zvyk zhotovovat doma, v kostele, ve vesnici betlémy z různých materiálů. Od roku 1860 se potom v Německu objevují i komerční betlémy prodávané v obchodech.

betlem v mlade boleslavi

Stromeček strojil už Luther

Velice dlouhá je rovněž tradice zdobení vánočního stromečku. Misionář Svatý Bonifác (634‒709) údajně měl porazit dub, který je symbolem boha Thora. To ovšem nahněvalo boha, který misionáři vysvětlil, že mnohem lepší bude světit jedli, ta svým trojúhelníkovitým tvarem symbolizuje Nejsvětější trojici. Podle historických pramenů ale ozdobeným stromečkem poprvé oslavil narození Krista německý protestantský kněz Martin Luther (1483‒1546). Později se pak o strojení stromečku zmiňuje v roce 1570 Brémská kronika. Jehličnan coby symbol Vánoc se tedy v Německu objevuje v 16. století, u nás ale zdomácní až o tři století později a nejdříve ve městech. V Praze předvedl svým přátelům ozdobený stromeček premiérově 22. prosince 1812 Jan Karl Liebich (1773‒1816), tehdejší ředitel Nosticova divadla. Svíčky na něm symbolizují betlémské světlo. Zdobí se tím, co je po ruce, nejprve ořechy, jablky, cukrovinkami, pečivem.

Československo na světové špici

Odkud se vzaly nádherné ozdoby na stromeček, jak je známe dnes? Prapůvod údajně mají už v 16. století v oblasti kolem německého městečka Lauscha. Na svoje uplatnění ale ještě čekaly. Roku 1858 došlo pak v německém Alsasku k malé úrodě jablek. Kvůli tomu by nebylo o Vánocích co věšet na stromečky. Sklář z Goetzenbrucku nechtěl svým blízkým zkazit radost, a proto vyfoukal krásné koule ze skla. Sklidil úspěch a foukané ozdoby se začaly šířit po Evropě. Ohromnou popularitu zažívaly na počátku 20. století. Ve 30. letech 20. století už se vyráběly i u nás a roku 1935 dokonce Československo bylo na světové špičce v jejich exportu.

Kapra zvládla už Rettigová

A co další tradice, třeba kapr na vánočním stole? Začal se objevovat v 19. století. V úpravě načerno ho připravovala třeba i Magdalena Dobromila Rettigová. Později ale rostla obliba kapra smaženého a přibližně od 2. poloviny 20. století se stal tradiční součástí štědrovečerních stolů. Předtím patřil mezi tradiční vánoční pokrmy černý houbový kuba a hrachová nebo houbová polévka. Poprvé se recept na kapra u nás objevil v kuchařce vydané roku 1924.

Silvestr: Konec pronásledování křesťanů

Týden po Štědrém dnu přicházejí na řadu další oslavy, a sice silvestrovské. 31. prosince 335 zemřel papež Silvestr I. Kdysi byl dokonce pronásledován kvůli své křesťanské víře. Jenže právě tehdy uznal Konstantin Veliký křesťanství za oficiální náboženství. Dokonce to prý byl právě Silvestr, kdo Konstantina měl vyléčit z malomocenství. Silvestr se snažil o rozšíření víry. Právě za něho skončilo pronásledování církve, a to byl počátek každoročních oslav Nového roku. Ovšem tenkrát ještě této svátek nebyl spojen s tak bujarými oslavami jako dnes. Lidé se obvykle scházeli v kostele na mši, děkovali za to dobré, co se přihodilo během roku a modlili se za to, aby následující rok byl alespoň tak dobrý, jako ten současný. Zároveň se dodržovaly různé obyčeje, třeba se nesmělo prát. To věštilo smrt blízkého člověka. Bylo třeba se zbavit dluhů, aby se začalo s čistým stolem. Jedla se čočková polévka, aby se lidí držely peníze.

Komentáře k článku

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

*
*

Nenalezeny žádné komentáře, buďte první, kdo článek okomentuje.

Kategorie
<<Úno 2019>>
PÚSČPSN
28 29 30 31 1 2 3
4 5 6 7 8 9 10
11 12 13 14 15 16 17
18 19 20 21 22 23 24
25 26 27 28 1 2 3
Spolupracujeme:
Odběr novinek


Přihlášením vyjadřujete souhlas se zpracováním osobních údajů.

TOPlist