Vánočka je symbolem života a plodnosti, svým tvarem připomíná Ježíška v peřince

Vánočka už dávno nepatří jen na štědrovečerní stůl, ale rádi si ji dopřejeme i jen tak o víkendových ránech s kávou nebo kakaem. Právě o Vánocích má ale své kouzlo asi největší a hospodyňky sáhnou po svých rodinných receptech plných másla a mandlí. Už dávno na sobě kuchařinky při zadělávání těsta nemívají bílou zástěru a neskákají do výšky na podporu kynutí těsta, ale historie vánočky je tak zajímavá, že ji nakousneme i v dnešním článku.

Zpočátku to bývalo pečivo nepletené, podlouhlého tvaru, tak zvaná calta. Calta byla známa již ve 14. století a její původní vzhled se s postupem času měnil na pletence podoby dnešní vánočky. Písemné záznamy se datují do 16. století, kdy byly vánočky tvořeny cechem pekařů a byly darovány šlechtě. Do běžných domovů se rozšířila až od 18. století. Tradičně byla kladena na stůl s bílým ubrusem a postupně ukrajována pro rodinu i chudé kolemjdoucí a příchozí. Dělalo se jich tolik, kolik bylo členů rodiny a o svou ochutnávku nepřišla ani hospodářská zvířata. V Jižních Čechách ji hospodář házel o Štědrém večeru do studánky, aby bylo po celý rok dost vody. Na Štědrý den byla tradičně sedmým chodem a nedojedený kousek se nechával na stole, neboť se věřilo, že o této noci se vracejí duše zemřelých a hodují. Zbylé kousky se pak sušily, aby později namočené posloužily jako lék na rány

Existují desítky receptů

Recepty se liší především podle domácích tradic, ale také podle krajů. Dříve se do těsta zamíchala mince a kdo ji našel, měl v novém roce dostatek hojnosti. Naopak prasklá vánočka značila nemoc a připálená dokonce smrt. Špatné znamení také bylo, když vánočka nevykynula, protože kynutí symbolizovalo růst prosperity a bohatství.

Ať už vyberete recept jakýkoliv, vždy myslete na to, že podle pradávné tradice má být pletena z devíti pramenů. Spodní symbolizují oheň, vodu, vítr a vzduch, prostřední cit, vůli a rozum, dva nahoře vědění a lásku. Křížové pletení pak ochrání lidi u stolu před zlými silami.

Alfou a omegou receptů je výběr mouky, kdy z hladké pšeničné mouky vznikne jemné těsto a z polohrubé méně lepivá chlebová struktura. Celozrnná mouka není všeobecně na kynutá těsta příliš vhodná. Použijte ji tedy pouze jako doplněk, maximálně třetinu obejmu mouky. V dnešní době málokdo zadělává kváskem, ale ne že by to nebylo možné. Vánočka je pak vláčná i několik dní. Pro mnohé z nás je ale jednodušší použít čerstvé droždí. Tady sáhněte po českém (ne francouzském, které sice vykypí rychleji, ale kynutí je méně rovnoměrné). Mějte na paměti, že tuk neudělá z vánočky jemnější pečivo a také, že příliš mnoho cukru je překážkou správného kynutí.

Tím jsme nakousli další parametr, kterým je kynutí. Samotné zadělané těsto nechte kynout o pokojové teplotě klidně 4 hodiny. Pokud dáte těsto na teplé místo, nebude kynutí rovnoměrné. Zapletenou vánočku pak dalších 30-60 minut. Právě tím, že jednotlivé prameny zvětší svůj objem se zabrání rozjetí vánočky do stran. Pomoci si můžete také pomazáním pater rozkvrdlaným vejcem a zapíchnutím špejlí. Pokud přesto nějaké patro trochu ujede, pomašlujte místo vejcem ještě v troubě. Tím dané místo ztmavne a nerovnost trochu zakryjete. Vánočka vyžaduje docela dlouhé pečení. Pokud se vám zdá zvrchu poněkud tmavá, překryjte ji alobalem nebo pečícím papírem.

Recept na nejlepší vánočku

• 600 g polohrubé mouky
• 120 g cukru krupice
• 1/4 l mléka
• 30 g droždí
• 2 žloutky (+ jedno vejce na potření)
• 50 g másla
• 50 g sádla
• ¼ lžičky soli
• kůru z ½ BIO citronu
• špetku muškátového oříšku
• špetku mleté vanilky
• hrst rozinek namočených v rumu

Dále: lupínky mandlí na dozdobení a hladkou mouku na podsypání

Postup:

Začneme kváskem. Droždí a 20 g cukru utřete v kašičku, přidejte lžíci mouky a trochu vlažného mléka. Rozkvrdlejte v homogenní hmotu a nechte přikryté v hrnečku asi 15 minut, dokud kvásek nevzejde.

Rozpusťte tuky a smíchejte s mlékem (tím se krásně ohřeje). Do hnětací mísy dejte všechny zbylé suroviny, přidejte kvásek a vypracujte v hladké pevné těsto, které se nelepí. Až nakonec přidejte rozinky, které do těsta už jen opatrně zapracujte. Při vehementním hnětení by se totiž rozlámaly. Jakmile je těsto propracované, necháme kynout spíše na chladnějším místě v domě.

Po vykynutí těsto rozdělte na 9 stejných bochánků a na jemně pomoučeném vále zpracujte na stejně dlouhé provazce, které zapletete do vánočky. Postup najdete zde. Hotovou vánočku přeneste na plech s pečícím papírem a nechte ještě dovykynout. Potřete rozšlehaným vejcem, nechte uschnout a potřete ještě jednou. Pečeme v předehřáté troubě prvních 10 min na 200 °C a dalších asi 50 min na 160 °C.

A jaký je váš oblíbený recept? Neváhejte se pochlubit na našem mailu redakce@prima-receptar.cz. Tři vybrané příspěvky odměníme knihou, proto nezapomeňte připojit krom fotografie konečného produktu také svou adresu.