Václav Větvička
Pan doktor Václav Větvička (příznačné jméno že? 🙂 ) se narodil 13.1.1938. Vystudoval přírodovědu UK v Praze obor geobotanika. Diplomovou práci psal na téma: Akátové porosty ve vltavském údolí.
Václav Větvička, bývalý ředitel Botanické zahrady, nyní zámecký zahradník ve Štiříně, je fenoménem ve svém oboru a má velké zásluhy ve zpopularizování botaniky a zahradnictví.
Vedle rozhlasové a televizní práce a dále pak odborné práce v Botanické zahradě Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy se zajímá o výtvarné umění a design. S Českým rozhlasem spolupracoval ještě za svého působení v Botanickém ústavu Akademie věd České republiky. Nyní se věnuje i televizním pořadům. V letech 1975-1992 vedl Pokusnou a aklimatizační stanici v Černolicích, v letech 1989-1992 byl vedoucím Průhonického parku.
Publikoval řadu odborných a populárně-vědeckých prací, za něž mu byla v roce 2004 udělena cena Vojtěcha Náprstka za popularizaci vědy. Je autorem bezmála 13ti odborných knižních publikací. Nedávno vyšly jeho rozhlasové vzpomínky: Moje květinová dobrá jitra (2003) a Moje vzpomínková dobrá jitra (2004), Moje růžová dobrá jitra (2006), .
Dlouholetý ředitel Botanické zahrady sepsal několik velmi úspěšných publikací pro laiky a domácí zahrádkáře. Nyní se v dalším svazku čtenářsky oblíbené série tentokrát zaměřil na teplomilné letničky a dvouletky, které se vysazují či vysévají do letních záhonů. Ke každé rostlině je v knize podrobný popis a vyobrazení i zásady vhodného pěstování. Dále je spoluautorem publikací Růže, Berounka-řeka bez pramene, Zelený Most, Herbář pod polštář a další.
Krom výstav a odborných programů můžete tohoto úžasného intelektuála a milovníka veškeré květeny vidět téměř každou neděli před polednem v pořadu televize Prima – Receptář prima nápadů.
Komentáře k článku
Polívková Dagmar 12.4.2010 (17:08)
Vážený pane doktore,
obracím se na Vás o radu. Již třetím rokem máme na zahrádce vysazené tisy Yvone, které nám byly doporučeny jako rychle rostouci pro vytvoření zelené stěny. Po letošní zimě však utpěly a zjara jsme zjistili, že jsou úplně rezaté. Místy v paždí větviček jsou zelené, ale jinak jsou stromky úplně rezaté. Znamená to, že byly spáleny mrazem a už se nevzpamatují, nebo máme ještě počkat, zda se zazelenají?
Děkuji Vám za odpověď na e-mail: dagmar.polivkova@centrum.cz
Polívková
Jan Slavíček 8.4.2010 (15:02)
Dobrý den, měl jsem vysázený živý plot z Cypřišovce leylandského, po letošní zimě ale zašel. Poohlížím se po něčem jiném rychle rostoucím, např. Jilmu sibiřském. Stránky jednoho prodejce této rostliny na mě působí trochu nevěrohodně, píše na nich superlativy typu: odolný, rychlerostoucí, zázračný. Jiných názorů na internetu je málo, ale dočetl jsem se že trpí na roztoče svilušky a nemoc grafiozu. Myslíte že je tento jilm vhodný do živých plotů? S opadáváním na zimu se smířím.
Děkuji
Redakce 14.4.2010 (07:38)
Dobrý den, určitě je lepší vysázet něco stálezeleného. Neváhejte pořídit tis, který se rovněž dá sehnat jako rychle rostoucí kultivar. Pokud jsou podmínky pro plot náročné (vítr, prudké slunce), je lepší vysázet tis pomaleji rostoucí.
Redakce 6.4.2010 (06:34)
Dobrý den, aloe se běžně množí odnožemi. Asi bude nejlepší, pokud nám zašlete fotografii na email: redakce@prima-receptar.cz
Vaculová 5.4.2010 (20:54)
Dobrý den,v květináči mám malou aloi-moc se jí nedařilo,tak jsem ji loni posadila na skalku.Dnes jsem ji šla přesazovat a v květináči byly dva šlahouny! asi 60cm-je to běžné?a co s nimi?rostou od kořenů,myslela jsem že aloe se množí jinak.
Redakce 27.3.2010 (17:25)
Dobrý den, bohužel šlechtěné keře typu malin a ostružin se musejí každých 5 let obnovovat. Třebaže pruty stříháte, rostlina už je stará. Doporučujeme koupit nebo odsadit mladou sazenici na jiné místo, půda po těchto ostružinách totiž bude vyčerpaná.
Redakce 27.3.2010 (17:22)
Dobrý den, pokud roslinám po krajích sesychají listy, pak je roslina v příliš chladném prostředí. Naopak pokud má rostlina nadbytek slunečního záření, pak listy blednou. Dalším běžným škůdcem může být sviluška. Proti ní se můžete bránit zvýšením vlhkosti (rosením) nebo postřikem.
Redakce 27.3.2010 (17:18)
Dobrý den, podle obrázku to bude pravděpodobně sviluška. Vy nemají rády vlhko, a tak se proti nim dá bránit ekologicky-rosením. Popř. doporučujeme jakýkoliv postřik proti sviluškám.
Rolečková Hana 26.3.2010 (21:24)
Vážený pane doktore,
obracím se na Vás o radu. Mám na zahradě 10 let staré beztrnné ostružiny. 5 let byly plody krásné, velké, ale v dalších letech jakoby je napadla nějaká choroba. Plody se nevyvinuly do potřebné velikosti a celé hrozny bývají zakrslé a poté zasychají.
Každý rok na jaře odplozené výhony odstřihnu, takže na sazenici zbudou 3 pruty. Podotýkám, že rostou na plném slunci.
Poradíte mi?
Děkuji Rolečková H.
Ing. Edita Fikerová 23.3.2010 (18:31)
Milý pane doktore Větvičko,
na popud jedné z vašich poraden jsem začala pěstovat Vaši oblíbenou marantu – mám již několik rostlin a dále je úspěšně množím a rozdávám, ale jak mně, tak ostatním obdarovaným některé z „dcer“ zkomírají a jiné skvěle prospívají tajk, jak jste je tenkrát vychválil, a to při stejné péči – můžete poradit, čím to je? Snad jako voskovky – některá prostě kvete a jiná ne a ne…
Ludmila Fekarová 22.3.2010 (17:54)
Vážený pane Václave Větvičko.
Pěstuji na svém dvorku stromeček olaandr. Ovšem loňského roku se na listech stromečku objevily bílé puntíky a lístky tmavnou,odumírají a usychají. Tyto bílé puntíky jsou i na kmínku a větvičkách. Nevím jak se tohoto zbavit.Ošetřovala jsem stromeček po doporučení přípravkem „Mospilan 20SP,ovšem bezvýsledně. Ráda by jsem Vám zaslala i fotografie,ovšem neznám Vaši e-mailovou adresu.Prosí o Vaši radu,jak na to.
V dokonalé úctě
Ludmila