Třídění papíru

Papír je velmi snadno recyklovatelná surovina, proto je zbytečné si ničit kvůli neznalosti popřípadě lenosti lesy a přicházet tak o místa klidu a o zdroje kyslíku a potěšení. Výroba nového čistého papíru ze stromu je náročnější, jak energeticky tak i ekonomicky, než výroba papíru z již roztříděného papíru. Ušetří se tak až 50% energie a 40% vody použité v papírenství. Mimo to, že si ušetříme lesy, chráníme si i vody, protože výroba papíru ze dřeva je na vodu velmi náročná a voda se v papírenském průmyslu také dost znečistí a proto dále musí procházet složitými čistícími procesy, abychom si neznečišťovali povrchové toky.

Z odpadu, kterého lidé nejvíce vyprodukují, je papír na prvním místě, ale také je i nejvíce recyklován. Každý člověk vyprodukuje 30kg odpadu papíru. Dříve byla motivace na sběr papíru větší a to díky výkupnám odpadů, ale i dnes především školy, si dokážou sběrem přivydělat na mimoškolní aktivity.

Jistě v blízkosti vašeho obydlí je modrá popelnice, s nápisem papír. Do té patří kancelářský papír, noviny, sešity, kartony, reklamní letáky, lepenky, ale nepatří tam voskový papír, obvazy, použité papírové kapesníky, hygienické vložky, obaly se směsi odpadu, jako jsou krabice od mlíka a také tam nepatří mokrý, mastný či jinak znečištěný papír. To je důležité mít na paměti.

Pokud si nejsme jistý, zda výrobek je vyroben z papíru a zda ho můžeme vyhodit do modré popelnice, najdeme si značku s trojúhelníkem, kde si přečteme z jakých materiálů je výrobek vyroben. Když je u trojúhelníku značka PA, můžeme ho s klidným svědomým mezi papír vyhodit.

Při třízení nemusíme z papíru, sešitů odstraňovat kovové spinky, protože při zpracovávání jsou odlučovány magnetem, stejně tak si umějí zpracovatelé poradit i s plastovými okýnky u obálek.

V poslední době se na trhu začínají objevovat i recyklované papíry do tiskáren, nejsou tak prašné, jako běžný recyklovaný papír, proto tiskárně neublíží.

Když se vytříděný papír sveze z kontejnerů, nejprve putuje do utřiďovacích linek, odkaď se oddělí odpad, který mezi papír nepatří. Samotná recyklace vypadá tak, že papír je v papírně nejprve namočen a rozvlákněn. To probíhá v nádržích, kde dochází k dočišťování od nití, izolep a jiných nečistot. Další stupeň čištění je na principu filtrace, kdy rozvlákněný papír prochází přes filtrační síto. Po tomto hrubém třídění následuje jemné dočišťování, při kterém se odstraňují barviva, lepidla, pigmenty či zahušťovadla. Tento proces probíhá tak, že celou směsí probublává vzduch, který k hladině vynáší tyto mikroelementy a na povrchu jsou sbírány ve formě pěny. Další možností, jak se zbavit nežádoucích látek, je praní papírové směsi s následným zahuštěním na filtrech, ale tato metoda je energeticky dosti náročná, protože se při ní používá velké množství vody, do které se přidávají různé alkalické směsi. Taková to voda je posléze čištěna v ČOV.

Papírny řeší největší problém se zbytky, které se nedočistily právě v tom jemném čištění. Tyto zbytky, se lepí na sušící válce a snižují tak jeho účinnost, zacpávají síta a také snižují hodnotu recyklovaného papíru. Ve výsledném papíru je můžeme nalézt jako sklovité flíčky, nebo barevné fleky. Tyto nedokonalosti se zatím nedaří z papíru odstranit, pouze se rozptylují, tak aby na výsledném produktu nebyly vidět.

Největší ekologickou zátěž mají papírny, když vyrábějí papír ze surového dřeva, ale i bělení, zesvětlování či barvení recyklovaného papíru nese velkou zátěž spojenou s odpadní vodou.