Tři králové: K+M+B znamená Kristus žehnej tomuto domu

Svátek Tří králů odkazuje na legendu, která vypráví o třech mudrcích pocházejících z Východu. Byli to právě oni, kdo vyrazili do Betléma, aby se tam mohli poklonit právě narozenému Ježíškovi. Učinili tak 6. ledna, v den Slavnosti Zjevení Páně, která je pak považována za konec vánočních svátků.

Hvězda jako směrovka

Legenda se v průběhu dějin trochu měnila, například z mudrců se stali králové, ale její jádro se zachovalo. Za vlády krále Herodese přišli do Jeruzaléma tři mudrci. Vyptávali se zde, kde by mohli najít čerstvě narozeného židovského krále. Po poradě s rádci jim Herodes ukázal cestu do Betléma. V tomto městě se potom třem mudrcům, nebo podle pozdější verze králům, ukázala betlémská hvězda coby směrovka ke stáji, v níž odpočíval Ježíšek. Zde mudrci předali novorozeněti svoje dary: zlato, kadidlo a myrhu.

Útěk z Betléma

Zdálo se jim, že by měli při návratu raději minout Jeruzalém a nevydávat se znovu do tohoto města. Totéž se pak zdálo i Josefovi. Ten měl svoji rodinu odvést do Egypta. Jak mudrci, tak i Josef onen sen uposlechli. Jenže tím naštvali Herodese. Král se rozzuřil, že mudrci nepřišli zpět do města. Protože se bál, že přijde o svoji královskou moc, nařídil v Betlémě a v jeho okolí pozabíjet chlapce ve věku do dvou let. Myslel si, že se takto zbaví i nově narozeného Ježíška. Ale Josef s Marií a Ježíškem už byli tehdy pryč. Zpátky vyrazili teprve tehdy, když se doslechli, že Herodes zemřel.

Koledníci chodí pro jídlo na přilepšenou

Během 5. století došlo v legendě k další změně. Mudrcům byla přiřčena jména Kašpar, Melichar a Baltazar. Na památku tří mudrců či králů se pak chudé děti převlékly za koledníky a chodili po chalupách koledovat o trochu jídla na přilepšenou na zimu. Zpívali přitom známou tříkrálovou koledu. Koledníci zároveň svěcenou křídou psali na rámy dveří písmena K+M+B+. Ale nejde o iniciály jejich jmen, jak si zřejmě spousta lidí myslí. Ve skutečnosti se jedná o zkratku latinského textu Christus mansionem benedicat, což v překladu znamená Kristus žehnej tomuto příbytku. A křížky neznačí plus, jak by se na první pohled zdálo, nýbrž Nejsvětější Trojici, tedy Otce, Syna a Ducha Svatého.

Věštění ze svíček

Den Tří králů jako ukončení vánoční doby přinášel také různé zvyky, například věštění ze svíce. Komu dohořela nejdříve, ten měl také nejdříve zemřít. Prskající svíčka s dýmem mířím k zemi znamenala, že dotyčný přijde do pekla, naopak jasný plamen s kouřem linoucím se nahoru signalizoval, že se ocitne v nebi. Kdo z otužilců se byl ochoten v tento den vykoupat v řece nebo potoce, zasloužil si po celý rok zdraví. Během mše v kostele se světily křídy, voda, myrha, ale i zlato. Pomocí těchto posvěcených předmětů pak probíhalo žehnání jednotlivým příbytkům. Poté následoval klid až do masopustu. V současnosti je také svátek Tří králů symbolem konce Vánoc, kdy mnoho lidí odstrojuje stromeček.