Tradice svátku svatého Martina

Z kuchyně vonící dozlatova upečená svatomartinská husa, ve skleničkách nalité mladé svatomartinské víno. Přesně to, se vybaví většině z nás k datu 11. listopadu, tedy na svátek sv. Martina. Mnozí z nás, také očekávají svatého Martina na bílém koni, který by do naší země měl přivézt první sníh. Tolik asi z těch nejznámějších pranostik. Víte ale, kde se tento svátek vlastně vzal a proč ho vůbec slavíme?

Legenda o svatém Martinovi

Martin Tourský se narodil roku 316 n. l. v římské provincii zvané Panonie přímo ve městě jménem Sabaria. Toto území bychom dnes nalezli v Maďarsku. Jeho otcem byl vysloužilý římský voják a asi jako každý otec si přál, aby jeho syn šel dál v jeho stopách. Proto také dostal jméno Martin po bohu války Martovi. Martin se opravdu již v patnácti letech vojákem opravdu stal.
Jedna z nejznámějších legend, je legenda o plášti. Vypráví o jednom chudém, polonahém žebrákovi, kterého Martin jednu chladnou noc potkal. Žádal ho o almužnu, ale ani Martin neměl, co by mu mohl dát. Proto alespoň rozsekl svůj vojenský plášť na dvě poloviny a jednu dal žebrákovi, aby ho uchránil před prochladnutím. Dále legenda vypraví o tom, že následující noc se Martinovi zjevil Kristus, který byl oblečen právě do téhož pláště, který Martin dal žebrákovi. Nejspíše díky tomuto zážitku Martin roku 339 na Velkou noc přijal křest a dále zasvětil svůj život bohu.

Život poustevníka

Vzhledem k přijetí víry, Martin brzy skončil s armádou. Vojenská služba a křesťanství se podle jeho názoru absolutně neslučovaly. Za nedlouho odešel do Poitiers, kam ho nalákala především pověst slavného biskupa Hilaria, který se následně stal jeho učitelem. Zde také přijal nižší svěcení. Protože ale toužil po poustevnickém životě, vrátil se zpět do Panonie. Za nedlouho po těchto událostech, v roce 372 byl jmenován biskupem, ale i navzdory tomuto jmenování žil dále svůj život, který spíše připomínal život mnicha nežli biskupa. Dále žil ve své chatrči u řeky Loiry, kde následně také vzniklo opatství Marmoutier.

Smrt svatého Martina

Martin zemřel na jedné ze svých misijních cest v roce 397 v Candes u Tours, dožil se krásných osmdesáti let. Na jeho pohřeb, který se konal právě 11. listopadu, dorazila neskutečná spousta lidí. V dnešní době na tomto místě můžeme nalézt baziliku sv. Martina z roku 1900. Pokud bychom se vydali do královského paláce v Paříži, nalezli bychom tam velkou relikvii, kterou je právě Martinův plášť. Svatý Martin je patronem všech vojáků, koní, jezdců, hus i vinařů.

Svátek svatého Martina

I v případě, že legenda o sv. Martinovi vám byla do této chvíle neznámá, svátek jistě dobře všichni známe. Již v dobách dávných tento svátek patřil mezi ty nejoblíbenější. Byl spojován s první sněhovou nadílkou – proto také rčení, že Martin přijede na bílém koni, ale spojován byl také s výtečným posvícením. Ani svatomartinská husa se nepeče jen tak a vážou se k ní dokonce rovnou dvě různé pověsti. Tou první je, že husy Martina rušily při jeho kázání a proto za trest skončili na pekáči. Druhá pověst hovoří o skromnosti Martina, který se údajně při volbě biskupa schoval v husníku, ale husy ho prozradily. K upečené huse neodmyslitelně patří výtečné svatomartinské víno, jde o první víno letošního ročníku, proto je tak speciální. Jde o svěží a ovocná vína, která sice zrála jen pár týdnu, ale i za tak krátkou chvíli získala svůj nezaměnitelný charakter.