Svilušky a mšice na rostlinách

Na ochranu zahradních rostlin jsme si již během let zvykli. Všichni, kteří se snaží rostliny proti chorobám či škůdcům ochránit bez chemických přípravků většinou nevypěstují vůbec nic. Zejména v jarním období ale musíme myslet i na naše pokojové rostliny, které se proti některým škůdcům dokáží je n těžko ubránit.

Škůdců na pokojovkách si většinou všimneme až v době, kdy jsou v nejčastějším případě svilušky a mšice, velmi rozmnožené. Právě tito dva škůdci napadají snad všechny pokojovky a samozřejmě také všechny balkonovky, ale také ovocné stromy a další venkovní rostliny. Nejnáchylnější jsou rostliny s měkkými stonky a listy.

Svilušky

Sviluška chmelová (Tetranychus urticae) patří do rodiny roztočů, kteří vysávají živiny z cévního systému listu. Následně se na rostlině objevují první příznaky, jako jsou žluté skvrny na listech a jejich postupné usychání. Po dostatečném rozmnožení si tito roztoči tvoří na spodní straně listů jemnou pavučinu. Ta slouží pro transport těchto miniaturních, okem viditelných roztočů. Nové výhony jsou zakrnělé, listy hnědnou a zasychají.

Svilušky se rozmnožují vajíčky, která přezimující naoranžovělé samičky kladou několikrát za rok (mohou mít až dvacet generací) na listy. Sviluška je dospělá během 15ti dní. Zejména pokud mají vhodné podmínky, které jsou shodné s pokojovou teplotu i vlhkostí, se rozmnožují velmi rychle. Svilušky mají mnoho generací do roka. Ve vytápěných prostorách se rozmnožují rychle a celoročně mohou mít až dvacet generací.  Odborníci doporučují obzvláště náchylné rostliny velmi často prohlížet, protože včasná indikace výskytu je pro boj se sviluškou velmi důležitá. Následně můžeme použít chemické postřiky proti roztočům, tzv. akaricidy. Přirozenými nepřáteli, kteří jsou využíváni v biologickém boji, jsou draví roztoči čeledi Phytoseidae.

Mšice

Mšice (Brachycaudus) jsou na rozdíl od svilušek škůdci postřehnutelné lidským okem. Jedná se totiž o několik milimetrů velké škůdce, kterých je stovky různých druhů. U nás je nejrozšířenější mšice broskvová, chmelová, hnízdotvorná, jitrocelová, maková, rybízová, skleníková a další. Všeobecně ale platí, že jde o savý hmyz, který oslabuje venkovní i pokojové rostliny. Společným znakem také je rychlý cyklus rozmnožování. Venkovní rostliny chráníme většinou v období největších náletů v květnu, pokojovky stříkáme insekticidy v jarním období. Proti mšicím se dobře osvědčil i biologický boj-přirozenými nepřáteli jsou slunéčka, larvy pestřenek, zlatooček, nebo třeba entomopatogenní houby.

Jak rostliny ochránit?

V prvé řadě musíte rozeznat, jaký škůdce napadl vaše rostliny a podle toho následně zvolit zvolit vhodný ochranný postřik. Jak již bylo řečeno, proti sviluškám používáme akaricidy, proti mšicím insekticidy. Velmi důležité je také přečtení příbalové informace v balení postřiků. Důležité je vhodné naředění a také opakování postřiku, aby postihl všechny vývojová stádia škůdců.

Proti mšicím většinou postačí jeden postřik, ale proti sviluškám musíme provést tři postřiky vždy po několika dnech. Odborníci doporučují použít smáčedlo (např. Silwet Star), které přidáte v malém množství přímo k postřiku. Chemický roztok pak lépe ulpívá na rostlinách a je odolnější proti smyvu deštěm. Vhodným přípravkem proti mšicím je Mospilan 20 SP. Jde o systémově účinný insekticidní postřik s účinnou látkou Acetamiprid ve formě ve vodě rozpustného prášku určený k hubení především mšic a molic.

Proti sviluškám používáme akaricidní pří selektivní kontaktní přípravek Nissorun 10 WP. Jde o přípravek ve formě dispergovatelného prášku k hubení svilušek na pokojových i venkovních rostlinách. Rostliny stříkejte vždy v rukavicích, ve venkovním prostředí. Tento acaricid se vyznačuje dlouhodobým specifickým účinkem (účinek v porostu až 70 dní) raná vývojová stádia svilušek. Na dospělce působí nepřímo, nehubí je, ale sterilizuje-právě proto je důležitý několikanásobný postřik, který ovlivní všechny generace svilušek. Zasažené svilušky následně kladou sterilní vajíčka, čímž nehrozí další generace. Přípravek navíc snadno prochází listy (tzv. translaminační účinek) a hubí vajíčka i na spodní straně listů. Nissorun lze použít i jako kombinaci s biologickým bojem, protože škodlivě neovlivňuje již zmíněné dravé roztoče Phytoseidae.