Svátkem svatého Štěpána vrcholí Vánoce

Koleda, koleda Štěpáne…. Ano, dříve se jednalo o den, kdy chudší lid vyrazil do ulic na koledu a tím si výrazně zpestřil jídelníček. Většinou se jednalo o zdobené koláče, zbytek vánočky, ořechy a podobně. V kostelích kněží světili sedlákům zrní a služebnictvo dostalo volno.

Dnes už tento svátek známe spíše jako poklidný. Děti si většinou celý den hrají s hračkami, které předevčírem večer objevily pod vánočním stromečkem a o oběd se postarají babičky. Je tady další den z kolotoče svátečních návštěv. Jíst bychom podle jedné z tradic měli husu nebo kachnu.

Svatý Štěpán bývá zobrazován s kameny a palmovou ratolestí

Původně Žid, který se obrátil na křesťanství a o zmrtvýchvstání Ježíše Krista kázal s velkým zapálením, až znelíbil židovské veleradě (židovské autority zakazovaly kázat o Ježíši), která ho nechala před hradbami Jeruzaléma ubít k smrti ukamenováním. Právě to je důvod, proč je s kameny zobrazován a také proč k němu lidé dříve vzhlíželi pokaždé, když je bolela hlava. Díky ukamenování je svatý Štěpán považován za prvního křesťanského mučedníka.

Chcete dnešní den alespoň na chvíli zabavit děti? Vytiskněte jim omalovánku svatého Štěpána! Najdete ji ZDE.

Podle četných zdrojů nebyl Štěpán umučen 26. prosince, kdy se slaví jeho svátek

K ukamenování mělo dojít v létě kolem roku 35 našeho letopočtu. Datum, kdy došlo k blahořečení a nyní slavení jmenin Štěpána bylo vybráno jen a pouze z důvodu návaznosti na Ježíšovu smrt. Jiné prameny tvrdí, že v prosinci byly nalezeny mučedníkovy ostatky.

Říkanka: Koleda, koleda, Štěpáne

Koleda, koleda, Štěpáne!
Co to neseš ve džbáně?
Nesu, nesu koledu,
upad jsem s ní na ledu.
Psi se na mě sběhli,
koledu mi snědli.

Co mám smutný dělati,
musím jinou žebrati.
Koledu mi dejte,
jen se mi nesmějte.
Koledu mu dali,
přece se mu smáli.