Studenti brněnského VUT stojí za zrodem unikátního chytrého skleníku

Chytré technologie jsou nedílnou součástí našich životů již několik let. Už jsme si zvykli na chytré telefony, náramky nebo domácnosti. Nyní ale dva studenti Vysokého učení technického v Brně přišli s Chytrým skleníkem! V čem se liší od obyčejného skleníku a jaké výhody přináší? Pojďme se na to společně podívat.

Jádrem chytrého skleníku je řídicí jednotka. Do ní jsou zapojeny senzory teploty a vlhkosti vzduchu, vlhkosti půdy a další pomocná zařízení. Řídicí jednotka je připojena k Wi-Fi, díky které získává uživatel vzdálený přístup odkudkoliv na světě. Nejedná se ale o nic složitého. Pomocí počítače, tabletu nebo telefonu se v přehledném uživatelském rozhraní zorientuje i začátečník.

Základem pro bohatou úrodu je bezesporu poskytnutí ideálních podmínek pro růst. Jak si s tím ale poradit? Vybrat ty správné komponenty a sestavit z nich fungující celek může být oříšek. Chytrý skleník naštěstí tyto problémy vyřeší místo uživatele. Stačí si vybrat požadované rozsahy teplot nebo vlhkostí a řídicí jednotka je vytvoří ovládáním otevírání okna, ventilátoru, ohřívače nebo zavlažovacího systému.

Zajímavou novinkou je využití rozprašovací hadice. Představte si obvyklý horký letní den. Rostliny mají dostatek vláhy, ale stejně mají svěšené listy. Proč? Ve skleníku je příliš suchý vzduch a rostliny se s ním nedokážou vyrovnat. Rozprašovací hadice udrží vlhkost vzduchu na požadované úrovni, a ještě přinese příjemné ochlazení.

Nemůže vlhký vzduch způsobit předčasný výskyt plísně? Studenti zjistili, že je tomu právě naopak. Řízené podmínky zvyšují odolnost rostlin proti různým nemocem. Okurky pěstované tradičním způsobem byly hned začátkem léta zasažené plísní. Pouhých několik metrů vedle nebyl v Chytrém skleníku jediný zkroucený list.

A co když se přece jenom nějaká nemoc ve skleníku vyskytne? Autoři projektu vytvořili neuronovou síť, která dokáže na základě fotografie zasaženého listu určit, o jakou nemoc se jedná. Díky tomu je možné začít s léčbou včas a úrodu zachránit.

Dalším působivým výsledkem bylo prodloužení vegetační doby skleníku o celé 3 měsíce během konce loňského roku. Při teplotě kolem 5°C sice zelenina nerostla, zůstala ale chutná a čerstvá až do Vánoc. Celé vyhřívání přitom díky mírné zimě vyšlo na pouhých 140 korun na účtech za elektřinu.

Chytrý skleník pomáhá i v boji se suchem, a to hned na dvou frontách. Díky senzorům vlhkosti půdy se zavlažuje pouze v případě nutnosti a nedochází k plýtvání. Zároveň je uživateli velice snadno umožněno připojit zavlažovací systém na dešťovou vodu. Jaký má tento boj reálný výsledek? Během letošního suchého jara došlo k úspoře 3 kubíků vody, díky čemuž si skleník vystačil pouze s dešťovou vodou.

Motivací autorů je i podpora širší společnosti ve větším zájmu o lokální pěstování potravin a zdravý životní styl. Pokud se Vám tedy myšlenka chytrého skleníku líbí, začněte s chytrým pěstováním i Vy!