Stropy – omítané nebo sádrokartonové?

Při stavbě nového domu nebo při rekonstrukci si položíme otázku „Jaké stropy vlastně chceme?“. V dnešní době existuje mnoho možností a záleží na našem estetickém cítění a finančních možnostech, kterou zvolíme.

Omítané stropy

U novostaveb se jedná o nejčastější způsob úpravy povrchu nosných stropních konstrukcí. Omítat se dají povrchy jednak keramické, jednak betonové. Pro omítání dřeva je zapotřebí speciální omítky. Pokud máme strop popraskaný, vlhnoucí nebo hodně nerovný, bude lepší vytvořit podhled. Klasická omítka strop sice dočasně srovná, ale nedokonalosti se brzy znovu objeví.

Keramické stropy sestávají z keramických nosníků a výplňových stropních tvarovek. Výrobcem je například Porotherm. Na stropech tohoto typu bude dobře držet maltová omítka, která se na strop nahazuje.

Nahazování samotné dá poměrně dost práce a nezkušeným lidem může zabrat velké množství času. Pokud chcete ušetřit nervy, doporučujeme najmout si řemeslníka, který má s touto prací alespoň několika měsíční zkušenosti. Základem omítek stropů je malta, tedy směs vody, písku a vápna, popřípadě cementu.

Maltu si můžeme smíchat sami doma, což je ekonomičtější způsob, nebo koupit pytlovanou směs obsahující výše uvedené složky. Pytlované směsi jsou vlivem dalších přísad lehčí, jakoby napěněné, proto na strop při nahazování dopadají s menší razancí než omítky doma namíchané a hůře se k nosné konstrukci stropu přichytí. Ve výsledku je pro strop však vhodnější malta řidší než na stěny. Na maltu nahazujeme štukovou vrstvu. Štuk je jemná omítka s malými zrny, tlustý může být od 1,5 do 4 mm. Ihned po nahození se musí vyhladit kovovým nebo dřevěným hladítkem do naprosté roviny. Každá nerovnost na stropě je hodně vidět, proto si dejte záležet. Až štuk zavadne, tedy zbělá, zahladíme ho plstí. Pro pohodlné nahazování je vhodné mít lešení vysoké tak, že pokud na něm stojíme, dotkneme se zaťatou pěstí stropu. Tak se budeme nejméně namáhat.

Betonové stropy se v novostavbách vyskytují často. Může jít o betonové panely nebo monolitickou betonovou desku. Pokud máme stropní panely, obvykle mezi nimi jsou různé schody a nerovnosti. Pozornost musíme věnovat i vyrovnání spár mezi nimi. Pro vyrovnávací práce doporučujeme perlinku, kterou povrch dokonale zarovnáme. Na tuto vrstvu pak dáváme vrstvu štukovou.

Nakonec strop vymalujeme námi zvoleným nátěrem.

Sádrokartonové stropy

Při rekonstrukcích objektů často aplikovaná metoda. Sádrokartonové stropy se dělí do tří kategorií. První, nejčastěji používanou, je sádrokartonový podhled. Přivrtává se na nosnou konstrukci, připevněnou ke stropu, obvykle z kovových profilů. Druhým typem jsou sádrokartonové desky, které se celoplošně lepí na stávající nosnou konstrukci stropu. Poslední možností jsou sádrokartonové kazety, které jsou ze sádrovláknitých nebo sádrokartonových desek. Hodí se zejména pro případy, kdy je strop hodně popraskaný či jinak poničený a nové omítnutí by bylo neúměrně pracné a vydrželo by jen chvíli. Toto řešení je ideální, máme-li hodně nerovný nebo vlnitý strop.

Zejména sádrokartonový podhled vytvoří dokonale rovnou a hladkou plochu. Navíc vytvoří pod stropem prostor, do kterého se schovají instalace (například různé elektrické kabely) a je možné tak instalovat bodové osvětlení. Sádrokarton můžeme instalovat, až máme hotové všechny „mokré“ práce na stavbě, jelikož nesmí být vystaven dlouhodobé vlhkosti. Neměl by být vystaven vlivům povětrnosti, proto se instaluje až po osazení oken. Dále je potřeba zajistit dostatečné větrání. Při vytápění prostoru musíme zajistit postupné zvyšování nebo snižování teploty, aby nedocházelo k náhlým změnám, které by sádrokarton mohly poškodit.

Sádrokartonový podhled zvládnou šikovní jedinci vytvořit sami. Ale aby byl výsledek co možná nejlepší, je dobré spolehnout se na odbornou firmu. Podhled je v základu tvořen přímými závěsy a kovovými UD a CD profily spojené křížovými spojkami. Závěsy nám umožní nastavit konstrukci tak, aby byla sádrokartonová deska v rovině. Je důležité tedy pracovat s vodováhou, lajnovací šňůrou, případně laserovými pomůckami. Do podhledu se někdy vkládá minerální izolace, která jednak tvoří izolaci tepelnou a tím podporuje udržení teploty v místnosti, jednak izolaci akustickou. Navíc funguje i jako protipožární vrstva, chránící nosnou konstrukci stropu. Poté přijde na řadu elektroinstalace. Dále se na kovový rošt šroubují sádrokartonové desky. Následně se vytlení spáry mezi deskami a zastěrkují se šrouby. To probíhá ve třech vrstvách. Nakonec se nový sádrokartonový strop vymaluje, do suchého podhledu se vloží bodová světla. Chcete-li si strop vytvořit sami, na internetu existuje mnoho návodů, dokonce i videonávodů.

Další úpravy stropů

Stropní tapety jsou rychlou možností, jak docílit zajímavého vzhledu stropu. Vybrat si můžeme z mnoha vzorů a barev, najdeme i profilované. Mohou imitovat například dřevo nebo panelové desky.

Další možností úpravy stropu jsou stropní obklady. Můžeme zvolit klasicky dřevěné, tedy z palubek nebo desek, nebo polystyrenové kazety. Také existují lehké pěnové obklady z plastických hmot, které se skládají stejně jako dřevěné obklady a vzorem dřevo dobře imitují.

Polystyrenové stropy mohou být tvořeny deskami, které se plnoplošně přilepí ke stropu. Tyto desky mohou být různě profilované a vytvořit tak netypický strop. Není problém je přemalovat nátěrem a získat tak profilovaný strop požadované barvy. Další možností je vytvoření kazetového stropu s přiznaným rámem, jehož otvory se vyplní kazetami z polystyrenu. Kazety mají tepelně izolační funkci, fungují i jako akusticky tlumivé. Existuje široká škála různých designů a barev. Používají se zejména v administrativních budovách nebo nemocnicích.

Napínané stropy jsou poměrně novou metodou. Speciální pružná fólie se přichytí ke stropu či stěnám a napne. Fólie mohou být v různých barvách a odstínech, případně se vzory. Obvykle se používají lesklé částečně odrazivé fólie, ale existují i matné nebo zrcadlové. Díky nim je možné vytvořit velmi originální strop, který bude různě prohýbaný či zvlněný.