Stále se otepluje – pusťte se do pěstování kiwi

Globální oteplování je fenoménem 21. století a přináší velké problémy nejen zemědělcům, ale také zahradníkům a zahrádkářům. Ve městech lze tyto změny částečně regulovat výsadbou zeleně a stromů. Ty jsou schopny zadržovat vodu, která se následně odpařuje a ochlazuje ovzduší. Zahrádkáři by měli také vhodně zareagovat na nastalé změny počasí a přizpůsobit tomuto jevu své zahrady. Abyste udrželi vláhu v půdě a místo zahrady neměli za domem poušť, je potřeba udržovat na ní dostatek vegetace. Vysoká tráva má dobré izolační schopnosti, zachycená noční rosa v hustém porostu vydrží déle a dodá půdě vláhu. Projde-li se člověk po neposekané louce, cítí chlad na nohou, mimo jiné proto, že dlouhá stébla trávy brání slunečním paprskům, aby se dostaly k zemi a rychle půdu vysušily.

Je jasné, že ne každý chce mít za domem zarostlou džungli. Pokud vám vysoká tráva na zahradě velmi vadí, nabízí se možnost namísto trávníku vytvořit zahradu štěrkovou s okrasnými travinami a jinými rostlinami. Tato forma výsadby je dnes velmi oblíbená pro její jednoduchou údržbu a estetičnost. Štěrk má podobné vlastnosti jako mulč, omezuje růst plevelu, dobře vsakuje vodu, ale zároveň chrání kořeny rostlin před nadbytečnou vlhkostí. Štěrku sluší většina skalniček, středomořské byliny, jako je například levandule, suchomilné traviny nebo některé zakrslé jehličnany.

Pěstování kiwi

Kvůli oteplování je v České republice možné čím dál tím častěji zahlédnout v zahradách některé exotické rostliny. Na jižní Moravě se můžeme setkat s plodícími fíkovníky nebo s kiwi. Právě rostlinka kiwi se těší v poslední době oblibě mezi zahrádkáři nejen díky svým chutným plodům. Tato teplomilná rostlina bývá pěstována také jako okrasná. Její popínavé šlahouny mohou obrůst plot či zeď stejně jako vinná réva.

Kiwi potřebuje hodně sluníčka, proto je vhodné umístit jej na jižní stranu pozemku. Bude se mu dařit v propustné půdě bohaté na vápník, draslík a hořčík (nedostatek těchto látek v půdě lze řešit správně zvoleným hnojením). Sazenice umisťujte do hlubokých děr zhruba 3 metry od sebe. Je potřeba mít na paměti, že se jedná o popínavou rostlinu, pokud nemáte k dispozici plot, pergolu či něco jiného, k čemu rostlinu zasadit, musíte jí vytvořit stabilní oporu. Jakmile kiwi povyroste, vyvazujte větve zhruba 50 cm od sebe. Abyste docílili větvení, je nutné v prvních pár letech zkracovat boční výhonky. V zimě je dobré schovat mladé rostliny do skleníku. Pokud však tuto možnost nemáte, postačí, když kořeny zahrnete kůrou a zbytek rostliny přikryjete netkanou textilií.

Čas sklizně

Kiwi se sklízí na podzim, většinou v říjnu či listopadu v závislosti na zvolené odrůdě. Pokud nemáte v plánu plody hned konzumovat, uložte je do chladné, suché místnosti. V takových podmínkách vydrží třeba až do jara. Plody jsou sladkokyselé, šťavnaté a obsahují vysoký podíl vitaminu C a E. Toto oblíbené ovoce je také zdrojem dalších důležitých živin, jako jsou například draslík či železo. Díky vláknině zlepšuje trávení a vzhledem k vysokému množství vitamínů a dalších prospěšných látek posiluje imunitu.