Srdcovka nádherná

Dicentra spectabilis (lat.) je nádherná trvalka s romantickými květy tvaru srdíček prozáří vaši letní zahradu. Její název je odvozen z řeckého jména pro ostruhu, jelikož její květ jejímu pojmenovateli připomínal právě koňskou ostruhu. Tedy Dicentra, z řeckého dis kentron, česky dvouostruhý. Bude dokonale zdobit místo, kam ji zasadíte. Původ srdcovky je ve východní Asii, oblasti Číny a Japonska. Ačkoli působí velmi originálně a exoticky, bude dobře růst u nás v Čechách. A tak je u nás v zahradách často využívaná, zejména pro zahrady venkovského stylu. Stačí jen vědět, kam ji zasadit a jakou péči jí poskytnout, aby vás těšila svým neobyčejným květenstvím.

Až ji uvidíte na vlastní oči, jistě se vám zalíbí. Charakteristické jsou pro ni zploštělé srdcovité květy v bílé nebo růžové barvě. Rostou na ohnutých větvích v počtu od pěti do patnácti květů. Stonek je rovný, přímý a nechlupatý. Listy jsou zpeřené, laločnaté, zubaté a trojčetné, jeden celý list je složen ze dvou až tří těchto trojčetných částí. Kořeny byliny jsou dužnaté, hlíznaté a křehké. Rostlina dosahuje výšky 30 až 90 centimetrů, je keřovitého typu s převislými větvemi, na kterých jsou zavěšeny květy. Srdcovými květy vás květina potěší od května do června (případně duben až květen). Je mrazuvzdorná, ovšem máme-li ji zasazenou na přímém slunci, může ji námraza poškodit.

Květina po odkvětu usychá a zatahuje se do země a tak po ní v záhonku zůstane prázdné místo. Proto bychom měli srdcovku sázet jednotlivě, mezi další rostliny (nejlépe později kvetoucí trvalky), které místo po srdcovce zakryjí. Jde však o trvalku, proto s ní musíme počítat ohledně prostoru i v dalších letech.

Srdcovka je jedovatá. V rostlině se nachází jedovaté alkaloidy, jako jsou například sanguinarin a protopin. Pokud dojde k pozření části této jedovaté byliny, je potřeba vyvolat zvracení (pokud k němu nedojde samočinně) a následně zkonzumovat živočišné uhlí. Otrava se projevuje nevolností a zvracením. U senzibilních osob mohou při styku s kůží objevit záněty.

Druhy a kultivary

Srdcovky jako rod nejsou početné, existuje jich asi 15 druhů. Nejčastěji pěstovanou je tedy srdcovka nádherná. Pokud dáváte přednost něžně bíle kvetoucím srdcovkám, zaměřte svou pozornost na kultivary Alba nebo Weissherz (v němčině bílé srdce). Růžově purpurové květy mají srdcovky drobnokvěté (Dicentra eximia), které však dorůstají výšky jen 15 až 30 centimetrů. Dicentra formosa, v zahradnictvích známá jako Bountiful, má velmi zdobné stříbřitě šedé, třikrát zpeřené listy.

Pěstování

Květině se daří na slunci nebo spíše v polostínu. Toto místo by však mělo být chráněné před větrem. Ideální zeminou je dostatečně hluboká, dobře propustná půda středně až vysoce bohatá na živiny. Vlhkost půdy srdcovka vyžaduje střední, ani příliš suchou půdu ani promáčenou. Chceme-li srdcovku vysadit na přímém slunci, pak bude zapotřebí více vlhká půda než v případě polostínu. Nejde o náročnou rostlinu. Srdcovku vysazujeme do smíšených záhonů. Bude se jí líbit na okraji keřových a stromových záhonů, poskytující srdcovce polostín. Používá se jako dekorativní solitérní rostlina pro polostinné plochy.

Chceme-li rostlinu množit, můžeme jednak semeny, jednak dělením trsů či řízkováním. Dělení trsů se provádí na jaře a na podzim.

Jelikož kořeny byliny rostou hned pod povrchem země, nedoporučuje se její okolí okopávat. Na jaře a v zimě bude srdcovce dobře, bude-li přikrytá jehličnatými větvemi nebo slámou. Je důležité ji chránit před pozdními mrazy.