Softshell je favoritem mezi funkčními materiály

Pohyb venku za ztížených povětrnostních podmínek, jako je vítr, déšť, sníh a zima, si nejvíce užijete díky funkčnímu oblečení. Přes speciální vlákna se dobře odvádí pot od těla. Ten se poté na jejich povrchu odpařuje, čímž dochází k udržování těla v suchu.

Pojmem softshell souhrnně označujeme vícevrstvé materiály, které nahrazují tzv. cibulové vrstvení. Jejich charakteristikou jsou nepromokavost, tepelná odolnost, větruvzdornost a zároveň prodyšnost. Softshell byl vytvořen na základě požadavku spojit vlastnosti lehké větrovky a fleecové mikiny, čímž vznikl materiál v jedné vrstvě o mnohem nižší hmotnosti.

Druhy softshellu

Nejčastěji se můžeme setkat s membránových sofshellem, jehož vrstvy z polyesteru a polyuretanu či teflonu zajišťují výbornou odolnost vůči větru a vlhkosti. Nejznámější typy membrán vyrábí značky GORE-TEX a SympaTex. Tkanému softshellu chybí membrána, je vyroben pouze z textilních vláken a jeho velkou výhodou je především nízká cena metráže. Jeho vlastnostmi jsou lehkost, elastičnost a otěruvzdornost. Proto je vhodný hlavně do letního období, používá se převážně k používá se převážně k šití softshellových kalhot (proto se občas setkáte i s názvem kalhotový softshell).

• Zimní softshell

gramáž většinou 310-335 g/m2

rubová strana fleece, mikrofleese…

• Jarní softshell

gramáž většinou 290 g/m2

rubová strana úplet

• Letní softshell

gramáž většinou cca 200 g/m2

bez vnitřního zateplení

Jednotlivé vlastnosti zblízka

Nepromokavost udává výšku vodního sloupce, při němž dojde k propuštění kapek vody. U nepromokavých materiálů by měl odolat hodnotě min. 2000 mmH2O (ovšem v praxi se osvědčily zejména materiály s nepromokavostí 10 000 a více, které odolají i opravdu intenzivnímu dešti).

Prodyšnost/paropropustnost

Pro mnohé z nás dost podobné pojmy. V podstatě jde o to, jak materiál dýchá, jak moc se v něm budeme potit a cítit jako v sauně.

Paropropustnost se měří několika metodami, které lze mezi sebou dost složitě přepočítávat. Pokud použijeme metodu, která vyjadřuje odpor, který klade materiál průchodu vodních par, značí se Ret a udává se g/m²/24 hod, tedy kolik vlhkosti v gramech propustí 1m² za jeden den. Příliš složité? Stačí si pamatovat, že čím menší hodnota Ret je, tím lépe (hodnota pod 6 je super). Pokud ale Ret přepočítáme na metodu, která vyjadřuje hmotnost vodních par, kterou dokáže materiál propustit za 24 hodin (MVTR), naopak se poohlížíme po co nejvyšším čísle (hodnota 20 000g/m² za 24 hod. vodních par je super a odpovídá Ret 6).

Často se můžete setkat například s označením 10/5, což je zkrácená značka (původní je 10 000 mmH2O a Ret je 5) pro poměr nepromokavost/paropropustnost. Aby bylo oblečení nepromokavé a zároveň dostatečně prodyšné, je třeba aby první hodnota byla co nejvyšší a druhá nejnižší.

Krejčovské úpravy a péče

K šití softshellu použijte univerzální jehlu 80/12 na dvě vrstvy. Ve švech, kde se potkává vrstev více, použijte jehlu 90/14. Softshell je možné velmi opatrně špendlit, ovšem vyhněte se okrasným výšivkám. Každá díra do membrány totiž negativně ovlivňuje vlastnosti materiálu. Raději volte softshellovou látku potištěnou či kombinaci různých barevných variant.

Pro podšití se nejvíce osvědčil fleece.

Materiál není potřeba předem srážet, netřepí se, takže šijeme na rovnostehu (běžném šicím stroji) bez nutnosti začištění. Ostatně šití na overlocku se nedoporučuje, protože velmi tupí ořezový nůž.

Oblečení perte na 30-40 °C (při vyšších teplotách se vrstvy rozlepí) a vynechejte aviváž, aby se zachovaly všechny funkční vlastnosti. Rovněž zapomeňte na sušičku a chemické čištění. My doporučujeme prát co nejméně, materiál lze i jen otřít vlhkým hadříkem.

Náš tip: Místo špendlíku použijte speciální krejčovské kolíčky