Skladování zeleniny-díl 1.

Přinášíme několik tipů, jak vybrat a skladovat některé nejběžnější druhy zeleniny a také jejich největší přínos.

Cibuli uchováváme na chladném a suchém místě, ne však v chladničce, kde může měknout. Brokolici můžete v lednici skladovat 2-3 dny. Při nákupu vybírejte kusy se zcela uzavřenými růžičkami. Květák uchováváme na tmavém místě pouze 1-2 dny. Čerstvý květák má bílou až smetanovou barvu a pevnou kompaktní růžici s pevně sevřenými růžičkami. Hrášek kupujte pouze svěží s jasně zelenou barvou, použijte jej co nejdříve.

Plodová zelenina má nejširší použití ze všech druhů zeleniny a často překvapí svými rozmanitými tvary a barvami. Velmi zdravou a nutričně významnou zeleninou s nízkou energetickou hodnotou jsou cukety, tykve a dýně. Mají vysoký obsah vlákniny, obsahují řadu vitaminů a cenných minerálních látek.Rajčata jsou lehce stravitelná, obsahují až 90 % vody a mají velmi nízkou energetickou hodnotu. Obsahují téměř všechny vitaminy a řadu minerálních látek a jsou nutričně velmi hodnotnou zeleninou.Vynikajícím zdrojem vitaminu C je paprika. Okurky jsou bohaté na minerální látky a obsahují až 98 % vody. Podporují správnou funkci střev a ledvin a mají pozitivní vliv na krevní oběh.

Listová zelenina má nízkou energetickou hodnotu a je významná zejména obsahem vitaminu C, vitaminu E a kyseliny listové. U salátů se vyhněte kusům s ovadlými listy, a co nejdříve je spotřebujte. Zavadlý salát lze oživit vložením do misky s vodou krátce před kuchyňskou přípravou.

Listová zelenina je většinou křehká a šťavnatá, jako například hlávkový salát, který je doslova lahůdkovou zeleninou a navíc obsahuje značné množství draslíku, hořčíku, fosforu a vápníku. Hlávkovému salátu je podobná endivie zimní (neboli štěrbák), která je bohatým zdrojem vitaminů a minerálních látek. Obsahuje hořčiny, které podporují trávení. Podobná je i endivie letní, která je však tužší. Další listovou zeleninou je například salát polníček, obsahující vitaminy A, C a E a mnoho minerálních látek. Přezimuje na záhonu, proto je vhodný k obohacení zimního jídelníčku. Široké využití má v naší kuchyni špenát, díky své nízkoenergetické hodnotě a obsahu vitaminů. Křehká a mírně nahořklá čekanka se v posledních letech opět dostala do širšího povědomí a dnes je již běžně využívanou zeleninou. Obsahuje glykosid regulující činnost trávicí soustavy a krevního oběhu. Pro svou štiplavou chuť je velmi oblíbená rukola, která obsahuje množství prospěšných vitaminů a je zdravou přísadou různých salátů i dalších pokrmů.

Pokud hovoříme o listové zelenině, nesmíme zapomínat na zelené natě a koření. Sekáme je těsně před použitím, přidáváme do salátů a pomazánek, na brambory, do polévek apod. Patří sem pažitka, petrželová nať, řeřicha setá, kopr, kerblík, křen, nať celeru a mrkve, libeček, saturejka, bazalka, mladá nať cibule a česneku, majoránka, dobromysl (oregano), šalvěj, tymián a mnoho dalších.

Kořenová zelenina má vysokou dietetickou hodnotu a pozitivní účinky na lidský organismus. Patří sem například mrkev, která je bohatá na provitamin A, proto je vhodná k ochraně a regeneraci unaveného zraku. Obsahuje také vitaminy skupiny B, vitamin K a řadu minerálních látek. Vařená mrkev je účinným prostředkem proti průjmu a syrová mrkvová šťáva zase působí proti zácpě. Známou kořenovou zeleninou je také petržel, která je cenná svým obsahem vitaminu C, beta-karotenu a vitaminů skupiny B. Obsahuje také draslík hořčík, fosfor a mangan. Petržel zvyšuje tvorbu žaludečních šťáv, podporuje chuť k jídlu a působí močopudně. Pastinák je podobný petrželi, je však sladší a připomíná spíše mrkev. Celer povzbuzuje chuť k jídlu, ovlivňuje činnost ledvin a má čistící účinky. Velmi hodnotnou kořenovou zeleninou s vysokým obsahem minerálních látek a vitaminů je černý kořen.Silně zásaditě působí v organismu červená řepa, která povzbuzuje činnost žaludku, střev, jater a tvorbu žluči a působí močopudně. Šťáva z červené řepy se doporučuje při čistících kůrách. Do kořenové zeleniny také patří ředkve a ředkvičky, které mají velké množství vody a minerálních látek (ředkvička má kalorickou hodnotu 400 kJ na 500 g).