Salát patří na každou zahradu

Čerstvý listový salát (Lactuca sativa) se v kuchyni hodí jako příloha, náplň tortil, samostatně s omáčkami či přelivy, nebo samozřejmě také do nejrůznějších zeleninových salátů. Vyšlechtěné odrůdy nabízí i různě vykrajované načervenalé listy, takže mohou sloužit i jako dekorace květináčů a zahrádek. Není nutné ho kupovat, jeho pěstování není nic složitého.

Druhy salátu

V dnešní době je vyšlechtěno na desítky druhů salátů. Chutě některých z nich se až překvapivě liší. Saláty jsou buď klasické zelené hlávkové, ledové, římské (velké) či kadeřavé. Další jsou například rukola, dubáček, roketa, polníček a nově i baby salát. Některé z nich pěstujeme na jaře, jiné na podzim nebo v létě, určité druhy můžeme pěstovat celý rok. Určité saláty jsou i schopny přezimovat (samozřejmě ne venku). Takové můžeme sklízet až v březnu dalšího roku.

Pěstování salátu

Na salátu je výborné, že s pěstováním můžeme začít třeba i v létě. Semínka salátu stojí pár korun a přitom z nich je bohatá úroda. Pěstovat salát můžeme nejenom na zahrádce, ale také v truhlících na balkoně v panelovém domě. Zemina musí být dobře prokypřená do hloubky 30 cm, bez hroud, nejlépe bez kamenů. Vzdušná půda je základem pro dobrý růst rostlinek. Půda by měla být úrodná, proto ji přihnojit můžeme třeba 5 centimetrovou vrstvou kompostu či kravským hnojem (prodává se i v granulích, které umožňují snazší dávkování a manipulaci bez zápachu). Je-li půda už po několikaletém pěstování zeleniny vyčerpaná, bude menší úroda. Salát bychom měli sázet na lehce zastíněném místě nebo a přímém slunci.

Semínka si předpěstujeme doma v navlhčené vatě v lednici nebo na jiném chladném místě asi jeden až dva dny. V létě je možné semena salátu vysévat přímo do řádků záhonku. Pokud je příliš teplo, klíčit budou hůře. Zasévat můžeme od dubna do září, pokud pěstujeme ve skleníku tak již od března. Řádky děláme asi 1 cm hluboké, 20 cm od sebe. Do nich vyséváme co nejtenčeji osivo salátu. Semínka zakryjeme půlcentimetrovou vrstvou hlíny, lehce přitlačíme a pokropíme dešťovou vodou. Semena klíčí 7 až 10 dní. Po dvou týdnech semenáčky jednotíme. Začátkem května můžeme rostlinky přemístit z pařeniště na záhon a to do řádků, které jsou od sebe vzdáleny 15 centimetrů.

Pro zvýšení teploty a zachování vlhkosti půdy pro lepší růst zajistí bílá netkaná textilie, kterou sežene v zahrádkářských potřebách. Plachtu tam můžeme nechat do doby, než budou pod textilií viditelné hlavičky. Při sušších letních dnech musíme salátu dopřát vlhkost – nejlépe denně ostříkat dešťovou vodou a to ráno nebo večer, aby slunce listy nespálilo. Kapky vody totiž fungují jako lupa. Pokud jste salát naseli příliš hustě, je dobré ho protrhat. Mladší listy budou ideální na talíři jako obloha a zbylé hlávky dorostou do plné velikosti. Ještě než rostliny dorostou do květu, měli bychom je sklízet. Listy hořknou, jakmile salát začíná jít do květu. Pokud tedy objevíme stvol se začínajícím květem, zbavíme se ho. Sklízíme za pomocí nože (uřízneme hlávku) nebo hrabičkami vybereme i s kořeny, které odstraníme později.

Tipy

Pokud budeme zasévat semínka salátu každé tři týdny, zajistíme si po celou sezonu dostatečnou úrodu této skvělé zeleniny.

Listové saláty se sklízí tak, že se postupně odřezávají listy a na jejich místě dorůstají nové. Takto jedna rostlina salátu produkuje dostatek listů po celou dobu její existence.

Zůstanou-li nám nevysetá semínka, uložíme je do mrazáku, kde sezónu přečkají a stejně kvalitní je vysejeme dalším rokem.

Salát pro zdraví

Saláty obsahují vysoké množství minerálů (hořčík, draslík, fosfor, vápník) a vitaminů (hlavně E, K a C, dále vitaminy B a provitamin A). Obsahují i mnoho kyseliny listové a vlákniny a tak prospívá trávení, čistí trávicí trakt, díky čemuž je výborný pro hubnutí. Salát totiž nemá téměř žádnou energetickou hodnotu, s čímž souvisí to, že má malou výživovou hodnotu. Váš vlastní salát bude ekologický, bez všech těch chemických látek, které se na zeleninu preventivně stříkají. Zdravější jsou vnější listy, které obsahují nejcennější látky. Tyto rostliny mají pozitivní účinek na zdraví i co se týká snižování výskytu kardiovaskulárních chorob, posilování srdce, zvyšování imunity těla, pozitivního účinku na svalovou výkonnost. Rostlina působí lehce močopudně. Salát má dokonce i protirakovinné účinky.

Použití v kuchyni

Kadeřavé druhy salátů budou krásně zdobit talíř ve formě přílohy. Tím jeho použití zdaleka nekončí. Zkuste například klasický salát z listového zeleného salátu s octem, cukrem a solí. Pokud do něj přihodíte osmažené kousky slaniny nebo špeku, krásně to salát provoní a oživí. Listy salátu můžeme i přelít lehkou zálivkou (například z jogurtu a citronu) a konzumovat takto samostatně. Salát skvěle doplní různé zeleninové saláty. Vyzkoušet můžete třeba i salátovou mléčnou polévku, na internetu je receptů spousta.

Salát se slaninou a houbami

Ochutnejte třeba i tento recept na salát se slaninou a houbami: Omyjeme listy salátu. Na kostičky nakrájenou hlívu ústřičnou rychle osmahneme na oleji a ochutíme solí a pepřem. Šalotku, česnek, petržel a olivový olej nasekáme a zamícháme do zakysané smetany. Tuto směs můžeme ještě rozmixovat. Dochutíme solí, pepřem a octem. Na pánvi si orestujeme nudličky slaniny do křupava. Všechny složky promícháme a dodáme citronovou šťávu. Horkou směs lijeme na křupavé listy salátu a hned konzumujeme.