Rýmovník léčí nás, není na čase vyléčit rýmovník?

Také si myslíte, že přírodní prostředky jsou na nachlazení lepší než chemie? Jestli ano, určitě už doma máte alespoň jednu rostlinku rýmovníku.

Do rodu rýmovník patří zhruba 350 druhů. Nejčastěji se tak však označuje australská rostlina Plectranthus argentatus. Tato bylinka z čeledi hluchavkovitých se využívá zejména pro své protizánětlivé a protiplísňové vlastnosti. A to nejenom k léčbě rýmy. Navíc jeho aroma odpuzuje moly a jiný obtížný hmyz.

A teď ruku na srdce, vypadá právě váš rýmovník jako košatá hustě olistěná rostlinka? Pokud jste tentokrát odpověděli nesouhlasně a váš rýmovník neprospívá, asi mu něco chybí. Nebo možná přebývá. Ale co? Zkusme najít odpověď společně.

Rýmovník vypadá jako vytáhlá neduživá rostlinka

Pokud má rýmovník pouze pár nebo dokonce jen jediný dlouhý výhonek a malé listy na začátku stvolu a velké na jeho konci, problém je jasný. Rostlinu vůbec nebo nedostatečně zaštipujete. Pouze dostatečným zaštipováním vrcholků šlahounů docílíte toho, že rostlinka začne košatět. I obsah silic je vyšší v kompaktních hustých rostlinách. Navíc velmi dlouhé výhonky nevypadají dobře a je jen otázku času, kdy se zlomí.

Rýmovník roste opravdu rychle a jeho listy se natáčejí za světlem. Již po několika týdnech uvidíte nové patro listů. Nebojte se proto zaštipovat hned, jak vám nově zasazená rostlinka trochu povyroste. Ani začátečníci se nemusí bát, že udělají něco špatně. V případě rýmovníku totiž platí že více je lepší než méně.

A pokud by vám bylo odštíplých vrcholových částí líto, můžete je nechat zakořenit ve vodě, zasadit a třeba novou rostlinkou udělat někomu radost. Množení řízkováním je opravdu nenáročné a pokud už řízky nebude chtít sázet, můžete si z nich udělat odvar, čaj nebo sirup.

Rýmovníku žloutnou a opadávají listy

Jedním z důvodů může být nedostatek světla. Ve stinném koutě se rýmovníku opravdu nedaří. Naopak i přímé sluneční světlo rýmovník snese. Pokud má ovšem dostatečnou zálivku.

Právě voda ale může být dalším důvodem, proč rýmovník žloutne a chřadne. Velká zálivka není ani tak problém v létě, kdy je dostatek slunečného záření, rostlina je aktivnější a roste. Pokud budete rýmovník stejně zalévat i během zimy, a zvláště pak pokud necháte květník stát ve vodě, listy začnou žloutnout, rostlina bude křehčí až nakonec uhyne. Pokud už to vypadá, že stonek u kořene uhnívá a rýmovník se asi nepodaří zachránit, odstřihněte vrchní část stonku cca centimetr pod posledním dobře vypadajícím lístkem a nechte řízek zakořenit. Snadno si tak vypěstujete rostlinku novou. A to i během zimního období. Během zimy je lepší zalít jednou více, vylít vodu z misky pod květináčem a nechat rostlinu proschnout. Další zálivku rostlince dopřejte až bude hlína suchá, tj. zhruba za dva týdny.

Ještě jednou si tedy shrneme, na co si dát při pěstování rýmovníku pozor:

• Dostatečně zaštipujeme,
• vybereme slunné nebo alespoň dostatečně světlé stanoviště,
• v zimním (odpočinkovém) období omezíme zálivku,
• občas otočíme květináčem, aby se k listům dostávalo sluneční záření rovnoměrně,
• přihnojit stačí jednou za sezónu (nikdy ne v období vegetačního klidu),
• rýmovník nemá rád ani průvan, teplotu pod 10 stupňů Celsia,
• zaléváme dešťovou nebo alespoň odstátou vodou.