Ryby rudého moře

Vypravit se na dovolenou do Egypta je již pro mnohé z nás dosažitelná záležitost jak z hlediska financí, tak z hlediska bezpečnosti. Cílem bývá většinou Hurghada, avšak milovníci šnorchlování dají jistě přednost letovisku Sharm El Sheikh či Marsa Alam.

Pod hladinou Rudého moře se ukrývá nádherný svět plný pestrobarevných ryb, korálů, želv a dalších živočichů. Někteří nás dokáží až vyděsit svou velikostí či zjevem, nejsou však nebezpeční.

U korálových útesů Abu Dabbab lze spatřit kromě vzácných velkých želv například dugonga – mořskou krávu, nebo chcete-li mořské prase, který dorůstá až tří metrů a váží kolem dvou set kilogramů. Je však plachý a neškodný, nejraději se živí kořínky chaluh a mořskou trávou.

Klipky, pomci 

Klipky jsou ozdobou tropických a subtropických korálových moří. Celkově existuje na 120 druhů, při potápění v Rudém moři a na útesech kolem Hurghady se běžně setkáváme přibližně s deseti druhy.

Mají zploštělé tělo, mírně protáhlá ústa a dosahují velikosti okolo 10 až 20 centimetrů. Jejich společným znakem je pestré zbarvení s nápadnými vzory odstínů černé, žluté, bílé, červené a oranžové, někdy též modré. Mnohé druhy mají kolem očí tmavé pásy, jiné mají na bocích skvrny připomínající oči, což jim pomáhá zmást predátory.

Pomci jsou blízcí příbuzní klipek. Mají též zploštělé tělo, malá ústa a svým výrazným zbarvením se řadí mezi jedny z nejbarevnějších ryb. Od klipek se odlišují tím, že ze skřelí, které chrání žábry, jim vyrůstá osten. Dorůstají velikosti 20 – 40 cm.

Stejně jako klipky se živí převážně zooplanktonem a drobnými bezobratlými živočichy. Narozdíl od klipek, které poté co si najdou partnera, prožijí s ním celý život, jsou pomci hermafrodité – samice dokáže změnit pohlaví a nahradit tak samce. Klipky i pomci se dožívají okolo osmi až deseti let, někteří pomci i více než deset let.

Klipka praporková-Chaetodon auriga. Foto: Jana Šťastná

Čtverzubci, ježíci, havýši 

Čtverzubci obývají zejména tropická moře, včetně egyptské části Rudého moře. Stavbou těla jsou podobní ježíkům, na rozdíl od nich však nemají tělo pokryté ostny. Tělo mají hladké a zaoblené, bez šupin. Dokáží se nafouknout až na čtyřnásobek své velikosti, což je jejich obranný mechanizmus před predátory. Svými čtyřmi velkými zuby dokáží rozdrtit ulity měkkýšů či korýšů. Přestože jejich maso je pro vysoký obsah neurotoxinu v těle jedovaté, v Japonsku je tato ryba, známá pod názvem fugu, považována za delikatesu.

Ploskozubec zelenozubý-Scarrus ferrugineus Foto: Jana Štastná

Ježíci mají tělo pokryté zmiňovanými ostny, dokáží se nafouknout vodou či vzduchem až na dvojnásobek své velikosti a některé druhy ježíků taktéž obsahují jedovatý tetrodotoxin. Mají silné zubní desky, sloužící k rozdrcení ulity jejich potravy.

Mezi další příbuzné čtverzubců se řadí havýši. Svým hranatým tvarem připomínají krabici. Mají ochranný krunýř s otvory pro ploutve, ústa a oči. Jednotlivé druhy se tvarem liší, některé mají trojúhelníkovitý. Disponují též chemickým ochranným mechanizmem na své kůži, kterou mají pokrytou jedovatým slizem, který se při stresové situaci vyloučí a rozptýlí do okolí. Živí se bezobratlými, korýši a červy.

Klauni, sapíni a komorníci 

Klauna pozná díky rybce „Nemo“ asi každý, čeleď sapínovitých je však velmi rozsáhlá. Tyto drobné, 5- 10 cm dlouhé rybky tvoří svým počtem největší podíl obyvatel tropických moří. Někteří sapínovití jsou plašší, jiní agresivně brání své jikry. Na těle mívají skvrnky připomínající oči. Žijí v korálech, kde se ukrývají před predátory. Klauni dvojpruzí žijí obvykle v symbióze se sasankou. Narozdíl od nich komorníci se shlukují do velkých hejn ve volné vodě.

Klaun dvoupruhý-Amphiprion bicinctus. Foto: Jana Šťastná

Parmovci, bodloci a králíčkovci

Drobounké rybky, které nemají rády sluneční svit. Často se drží v hejnech a ve dne se skrývají ve štěrbinách útesů, jeskyních či vracích lodí. Živí se převážně zooplanktonem.

Bodloci jsou býložravci a mají ostré ostny mezi tělem a ocasem, obvykle dorůstají 30 až 70 centimetrů. Je pro ně typické oválné, ze stran poněkud zploštělé tělo. Některým druhům bodloků vyrůstá výrazný roh nebo alespoň hrbol nad očima, takže připomínají jednorožce. Všechny druhy ovšem tento roh nemají. Mezi tělem a ocasní ploutví mají po každé straně jednu nebo dvě pevné ostré bodliny či ostny podobné skaplelu. Ty jsou tvořeny kostěnými destičkami a slouží jim k obraně. Bodloci jsou většinou býložraví, živí se řasami rostoucími na útesech  Některé druhy, které se drží v hejnech na otevřeném moři, se živí planktonem. Bodloka žlutoocasého proslavila animovaná rybka Dori.

Bodlok vláknoploutvý-Naso lituratus. Foto: Jana Šťastná

Žraloci, Delfíni

V Rudém moři se vyskytuje přes 40 různých druhů žraloků. První žraloci žili již v prvohorách, nejstarší nalezené zkameněliny jsou až 450 miliónů let staré. Žraloci se podobně jako rejnoci řadí do třídy Paryby. Je pro ně typický torpédovitý tvar těla, obvykle pět žaberních štěrbin po stranách těla a zašpičatělá hřbetní ploutev nespojená s hlavou. Co se týče rozmnožování, žraloci jsou většinou živorodí nebo vejcoživorodí. Jsou to predátoři, čemuž odpovídá i stavba jejich těla. Loví zejména ryby, ale také například korýše, hlavonožce nebo jiné živočichy. Setkáváme se však také se žralokem obrovským, který se živí planktonem a drobnými rybkami.

Delfíni sice nepatří mezi ryby, nelze však nezmínit tyto inteligentní mořské savce. V Rudém moři se setkáte s delfíny rodu Tursiops. Toužíte-li vidět delfíny jinde než v delfináriu, vypravte se k laguně Shaab Samadai, kde se můžete dojímat pohledem na to, jak učí svá mláďata lovit ryby. Zvýšený výskyt těchto extrémně inteligentních kytovců je rovněž u útesu Sataya.

Delfíni žijí ve skupinách čítajících obvykle 5 – 15 jedinců, ale setkáváme se i s většími „stády“. Nosí svá mláďata průměrně 12 měsíců, v závislosti na druhu, a rodí jen jedno mládě, kterému matka pomůže ihned na hladinu, aby se poprvé nadechlo. Mohou se dožít věku i více než 30 let. Živí se především rybami, ale jejich potravou mohou být také hlavonožci nebo korýši. Skupina delfínů při lovu spolupracuje, používají echolokaci, vydávají zvuk připomínající cvakání nebo klikání a pak podle ozvěny určují umístění a tvar blízkých objektů, zejména potenciální kořisti.

V článku nám nezbývá prostor podrobněji popsat další druhy ryb, nelze však nezmínit, že se v Rudém moři můžeme setkat se štětičkovci, perutýny, slizouny a ploskozubci, zastoupeni jsou karasové, makrely a tuňáci, rejnoci, ještěrohlavci… Nezbývá než doporučit vydat se poznat tuto krásu podmořského světa na vlastní oči.