Růžičková kapusta aneb zimní zdroj vitamínů i minerálů

Máte v zimě nedostatek nápadů na zařazení zeleniny do vašeho jídelníčku? Dejte šanci růžičkové kapustě plné nepostradatelných vitamínů i minerálů!

Tato košťálová zelenina patří společně s hlávkovým zelím, hlávkovou kapustou, kedlubnem, květákem, brokolicí a mnoha dalšími ke kultivarům brukve zelné (Brassica oleracea). Většina těchto kultivarů je na první pohled odlišná, ale všechny druhy jsou plné vitamínu C a dalších látek prospěšných pro lidský organismus. Růžičková kapusta byla v Belgii z brukve zelné vyšlechtěna v 18. století. Košťál dosahuje výšky od třiceti centimetrů do jednoho metru a na jeho vrcholu vyrůstají listy s dlouhými řapíky. Na košťálu vyrůstají pupeny, tedy takzvané růžičky, které jsou hlavním důvodem, pro který se růžičková kapusta pěstuje. Hlavičky kapusty jsou tvořeny z pevně semknutých jednotlivých lístků.

Pěstování

Oproti jiným druhům košťálové zeleniny je růžičková kapusta velice mrazuvzdorná a vydrží teploty až do mínus 17ºC. Nejlépe se jí daří na středně těžkých hlinitých humózních půdách s dostatečnou vláhou a živinami. Nemá ráda větrná stanoviště a optimální pH je 6,5-7. Semena se vysévají na začátku jara, sazeničky potom o něco později (v květnu až v červnu). Vhodné je kapustu umístit do předem vyhnojené půdy, můžeme použít jakékoli NPK hnojivo v určeném dávkování. Záhony je třeba v létě hojně zalévat a odplevelovat a během vegetace přihnojovat dusíkatým hnojivem. Pro lepší vývin hlaviček kapusty je možné na konci září nebo začátkem října vylomit nebo vyříznout vrcholky a využít je v kuchyni.

Růžičky se dají sklízet postupně nebo jednorázově, od října po celou zimu, až do dubna dalšího roku. Pokud by byly veliké mrazy, můžeme rostliny vyjmout z půdy a volně umístit do pařeniště. Zajímavé je, že když projdou růžice mrazem, jsou poté nejchutnější. Co se výběru odrůd týká, nejlepší je vybrat takové, které mají hustější nasazení růžiček, například polovysoké a vysoké hybridní odrůdy Dolores, Casiopea, Lunet nebo výnosnou Rosellu.

Růžičková kapusta pro zdraví

Zvláště v zimních měsících, kdy nám chybí čerstvé ovoce a zelenina, se může růžičková kapusta stát neocenitelným zdrojem vitamínů a minerálů. Je velmi bohatá na vitamíny A, C, E a hlavně vitamíny skupiny B. Nejvýznamnějším je B1 neboli thiamin, který je významný pro duševní svěžest, odolnost proti stresu i fyzickou výkonnost. Obsahuje i prospěšnou kyselinu listovou. Vitamín C je zase zodpovědný za naši imunitu, která je kvůli nedostatku jeho přísunu v zimě často oslabená. Růžičková kapusta dále dodává minerální látky, jako je draslík, hořčík, vápník, fosfor a síra. Zastoupení bílkovin je 3-5%, dále 7% sacharidů a v neposlední řadě obsahuje vlákninu, která prospívá vylučování, působí proti zácpě a čistí střeva. Díky obsahu draslíku také pomáhá odvodňovat a detoxikovat organismus a hodí se při hubnutí.

Růžičková kapusta součástí jídelníčku

Nezaměnitelná, mírně nahořklá chuť růžičkové kapusty nemusí každému chutnat, většinou to může být důsledkem nehezkých vzpomínek na rozvařené kapustičky v polévce ze školní jídelny. Pokud se ale dobře připraví, může být skvělou zimní přílohou i lehkým hlavním jídlem. Můžeme ji dát do polévky, zapéct se sýrem, připravit ji na másle, přidat do salátů, zkrátka nápadům se meze nekladou. Důležité je, aby tepelná úprava kapustiček netrvala příliš dlouho, aby nezmizely zdraví prospěšné látky a hlavně aby se nerozvařila, tím pádem nevznikla nevzhledná a ne moc dobrá kašovitá konzistence.

Růžičková kapusta se dá kromě krátkého vaření a dušení také osmahnout na pánvičce nebo pouze spařit horkou vodou.

Pokud jste nikdy růžičkové kapustě neholdovali, můžete ji i tak zkusit nenápadně začlenit do svého jídelníčku například tak, že ji přidáte v menším množství například do rizota, těstovin nebo ji zkombinujete s ostatními ingrediencemi tak, aby její chuť nebyla tak výrazná. Zvláště v zimě je opravdu jednou z mála možností, jak doplnit již zmíněné vitamíny a minerály a konzumace růžičkové kapusty pomůže udržet vaši mentální a fyzickou kondici v dobrém stavu.