Roztočte to s roztoči!

…Aneb není roztoč jako roztoč

Pod pojmem roztoči si ale většinou představíme malé mikroskopické breberky, které s námi sdílí lože a další části nábytku, a které nám mohou způsobovat alergické reakce. Do skupiny roztočů patří také stejně nenáviděná klíšťata.

Tady ale bude řeč o těch dravých. Napadlo vás někdy, že tito okem skoro nespatřitelní brebery jsou více než užiteční? Tento druh je totiž pro člověka a teplokrevné živočichy zcela neškodný. V první řadě se s nimi trochu seznámíme. Draví roztoči, už jen díky počtu nohou, spadají do skupiny pavoukovců, ač velikostně jsou někteří o dost menší než samotní pavouci. Většina roztočů měří od 0,3 do 0,5 milimetrů, až na tak zvanou sametku, která je trochu větší a měří zhruba 2,5 milimetrů. Zbarvení škůdců bývá bílé, žluté, hnědé někdy i červené. Některé druhy dravých roztočů žijí na rostlinách a některé na půdě nebo v ní. Druh Typhlodromus pyri patří mezi ty nejvýznamnější dravé roztoče.

Jak nám roztoči druhu Typhlodromus pyri pomáhají?

Svilušky, třásněnky, mšice a vlnatky – to jsou škůdci, na kterých si dravý roztoč velice pochutná. Z tohoto důvodu jsou pro nás tak užiteční. Například svilušky jsou velmi drobní pavoukovití škůdci, červené barvy. Ve většině případů je najdeme zespoda listů. Svilušky takzvaně vysávají listy, které se pak mezi žilkami zbarvují do žluté barvy. Vlnovníky zase poznáme podle červeně zbarvených puchýřků na rubu listu.

Aplikace roztočů

Roztoči se nejčastěji používají v sadech, vinicích ale i na našich zahrádkách. Můžeme se setkat i s roztoči, kteří jsou chováni zejména pro pokojové rostliny, do skleníků nebo do již zmiňovaných sadů a vinic. Roztoči se prodávají v takzvaných plstěných páscích a to v období prosince a ledna. Tyto pásky o obsahu zhruba třiceti samic připevňujeme na kmínky či větve. K připevnění používáme například sešívačku nebo pevný provázek. Takto připevněné roztoče ponecháme až do začátku jara. V tomto jarním období se roztoči začínají rozlézat do listů. K umístění na stromy použijeme více pásků. Zaleží hlavně na velikosti stromu, ale většinou použijeme dva nebo tři pásky na jeden strom. Pro představu je to zhruba 2000 až 3000 pásků na jeden hektar. Nemusíme se však vůbec bát počtu pásků, protože při umístění více kusů se roztoči pouze rychleji množí a to je pro nás samozřejmě výhodou. V případě vinice se jedná o 1000 pásků na jeden hektar. Pásky se umísťují zhruba na každý třetí kmínek a to v období od prosince do února.

Nesmíme zapomenout

Výběr metody pro odstranění škůdců pořádně promyslete. Jestliže se rozhodnete pro použití dravých roztočů, určitě byste neměli zároveň používat chemickou ochranu rostlin. Chemie by vám roztoče samozřejmě zahubila. Půda, ve které máte rostliny zasazeny, by měla být šetrně zpracována a v neposlední řadě pravidelně a dobře prohnojena. Pásky skladujte při teplotě pěti stupňů a to maximálně čtrnáct dní před aplikací. Při dodržení všech postupů by se měli po mnoho dalších let škůdci množit sami.

A proč dravý roztoč?

Protože proč nechránit přírodu přírodou. Ostatně biologická ochrana je čím dál populárnější. Je to prostě více než přirozené. Nevýhodou klasických, chemických postřiků je zejména jejich aplikace. Postřik musíme provádět minimálně jednou za týden, a když nám nepřeje počasí a zaprší, aplikaci musíme opakovat. Na trhu jsou však i novější postřiky, jejichž aplikace se provádí jednou za čtrnáct dní až měsíc. Cena těchto přípravků je však oproti ceně dravých roztočů docela vysoká.