Řebříček na zahradě

Řebříček obecný (Achillea millefolium) je klasickou bylinkou našich babiček, kterou vždy sbírali na sušších loukách. Z původního bílého řebříčku byly vyšlechtěny odrůdy různých barev (od žluté až po tmavě červenou) i výšek (40-80 cm).

Pokud chcete barevný řebříček pěstovat na zahrádce, určitě neprohloupíte. Jde totiž o velmi dekorativní nenáročnou trvalku druhu Řebříček plstnatý (Achillea Tomentosa). A právě nyní je vhodná doba pro jeho výsadbu. Pokud kupujete kontejnerované rostliny, můžete vysazovat kdykoliv. Při výsadbě použijeme hnojivo s dlouhodobým účinkem nebo podzimní hnojivo. Po třech letech na jaře přihrneme kompostem a hlavně nepřeléváme.

Na zimu rostlinu necháme a ostříháme a očistíme až na jaře.

Řebříčku se bude dařit, pokud vyberete slunečné stanoviště s propustnou půdou. Snese ale také polostín. Nemá rád podmáčení, proto je vhodné použít drenážní vrstvu. Z květů se budeme radovat od června až do konce října.

Využití řebříčku

Díky barevnosti, kterou si ponechá i po usušení ho s úspěchem využijeme jako dekoraci nebo do suchých vazeb. Lze sušit nezdřevnatělou lodyhu i s květem, uchovávat ve tmě a v suchu a následně použít jako všestrannou bylinku pro nálevy.

Řebříček je díky obsahu glykosidických silic velmi využívaný ve farmacii i lidovém léčitelství. Krom již zmiňovaných silic obsahuje také azuleny, alkaloidy, organické kyseliny. Největší obsah léčivých látek mají řebříčky bílé nebo světle růžové. Nálevy se pijí asi půl hodiny před jídlem a s přestávkami se používají pro podporu krevního oběhu, uvolňují křeče. Nálev neboli čaj vyrobíme velmi jednoduše, kdy použijeme asi 1 lžíci sušeného řebříčku na šálek horké vody. Necháme vychladnout a vypijeme. Zevně se používá pro podporu hojení a působí protizánětlivě. Silnější nálev lze použít jako kloktadlo nebo přísadu do koupelí.

Řebříček fotogalerie