Prodej ze dvora je fenomén

I Čechy pomalu ale jistě začíná zajímat, co mají na talíři. V případě potravin je tak jejich cena důležitým, ale ne jediným kritériem pro nákup. Lidé slyší na potraviny od regionálních a malých prodejců a na poptávku logicky reaguje i nabídka. Pro lokáolní produkty si můžete zajet přímo na statky a farmy, nakupovat můžete i na farmářských trzích. Prostě a jednoduše,   obliba prodeje ze dvora neustále roste.

Prodej ze dvora může mít hned několik forem. Ze svého hospodářství mohou lidé prodávat nejrůznější produkty, třeba kuřata, vejce, sýry nebo zeleninu a ovoce přímo u sebe na farmě nebo na tržišti či dokonce prostřednictvím místní maloobchodní prodejny či výkupny. Odběratelem je tedy konečný spotřebitel. Ne každý farmář má totiž tak vysokou produkci, aby mohl oslovit větší obchody a obchodní řetězce, ne každý chce vybudovat prodejnu a nabízet své zboží. Lidé si cestu za kvalitními místními potravinami našli a prodej ze dvora je upraven ustanovením § 27a zákona č. 166/1999 Sb. o veterinární péči doplněné vyhláškou č. 289/2007 Sb. Pravidla nabízení produktů zákazníkům se uvolnila a zjednodušila, což vítají chovatelé a pěstitelé i zákazníci.

Kvalita lokálních potravin

Pro lidi je lákavé, že se mohou podívat, odkud produkty, které v kuchyni používají pocházejí. Výlet na farmu je zábavnější než návštěva supermarketu. Zvlášť když jsou k vidění krávy, telátka, slepice, králíci, kozy s kůzlaty, ovce. Farmaření tak lze snadno a přirozeně propojit s agroturistikou.

Prodej je více osobní, hospodář si dává záležet na každém jednotlivém výrobku. Pokud jste ochutnali čerstvý tvaroh z kravského mléka, ten z vaničky v obchodě vám už tolik chutnat nebude. A možná vás překvapí skutečnost, že ceny farmářských výrobků nejsou zase o tolik vyšší než ty, které zaplatíte v supermarketu. Při nákupu přímo od výrobce totiž odpadají náklady na dopravu a marže obchodů. Za téměř stejné peníze tak získáte produkt s více chutí a méně konzervanty. Některé produkty nesou označení Bio, jiné Regionální značku.

Co lze tedy prodávat ze dvora?

Prodej ze dvora má svá omezení. Je to dodržování hygienických podmínek a množství prodaných produktů. Syrového mléka může farmář prodat pouze množství odpovídající obvyklé denní spotřebě domácnosti nakupujícího a jednomu zákazníkovi lze prodat maximálně 60 kusů vajec. Prodávat lze sice čerstvé kuřecí a králičí maso, přesněji řečeno 10 ks týdně, ale stále ještě není možné zákazníkům nabízet třeba hovězí maso z vlastního chovu. Zákon totiž sice povoluje farmářům domácí porážku skotu, ale pouze pro vlastní spotřebu.

To že sedláci prodávali maso a další produkty bylo vždy přirozené a je logické, že se po čase, kdy jsme byli nadšení ze super a hypermarketů z obrovsky bohatým sortimentem, k lokálním surovinám přímo od producentů zase vracíme.

Proto se připravuje v současné době další zpřesňující novela veterinárního zákona, která předpokládá rozšíření prodeje ze dvora o možnost prodeje ryb, syrového mléka a volně žijící zvěře v kůži a peří. V současné době může být syrové mléko, stejně jako výrobky z tohoto mléka a čerstvá neprosvícená vejce, prodáváno jen v místě výroby přímo spotřebiteli, a to se souhlasem krajské veterinární správy. Související podmínkou je povinnost zajistit laboratorní vyšetření mléka při podání žádosti o souhlas s přímým prodejem, a další pravidelná vyšetření alespoň jednou za půl roku.

Jak lze prodávat jednodušeji?

Protože hygienické a další legislativní požadavky na producenty potravin jsou poměrně náročné, někteří zemědělci svoje produkty označují jako krmivo pro domácí zvířata a díky tomu se možnost jejich prodeje výrazně zjednodušší.

Podobně lze obejít i zákaz prodeje hovězího, skopového či vepřového masa ze dvora. Lze totiž prodat živý kus. Zákazník prostě přijede na farmu, vybere si kus dobytka, o který má zájem a následuje tradiční zabijačka se zabijačkovými produkty podle přání zákazníka.