Proč a jak slavíme Velikonoce

Velikonoce jsou všeobecně známým svátkem, který slavíme každým rokem začátkem jara. Na rozdíl od ostatních svátků však Velikonoce nemají daný pevný datum. Každý rok tedy připadnou na jiné období. Určené je pouze to, že se slaví vždy v neděli, která následuje po prvním jarním úplňku. Stane-li se to, že první úplněk vychází přímo na neděli, Velikonoce se slaví až ten následující týden. Z hlediska oslav je však důležité i velikonoční pondělí. Každý rok se velikonoce pravidelně pohybují v rozmezí od 23. března do 26. dubna.

Každý z nás pravděpodobně zná určité tradice, které odpovídají regionu, ve kterém žijeme – o tom ale až později. Málokdo ale opravdu ví, proč se vlastně Velikonoce slaví. Mnoho lidí možná překvapí, že pro křesťany jsou Velikonoce mnohem důležitějším svátkem, nežli Vánoce. Zatímco na Vánoce oslavujeme narození Ježíše Krista, historie Velikonoc se váže k období o 30-33 let později. Velikonoce se konají na počest zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Odtud ostatně přichází i samotný název Velikonoce – jedná se o zkratku sousloví „veliká noc“.

Pod pojmem Velikonoce jsou v užším slova smyslu míněny pouze 3 dny. A to od soboty do pondělí. V širší souvislosti si však připomínáme i ostatní dny. V tyto dny by se správně měl držet půst (tj. od čtvrtka). Pokud bychom to měli brát popořadě, pozornost bychom měli věnovat i čtvrtku – v ten večer totiž došlo k poslední večeři páně, na které byl Ježíš zrazen jedním ze svých apoštolů – Jidášem. Během pátečního dne byl Ježíš zatčen, odsouzen a na konci ukřižován. V noci ze soboty na neděli pak Ježíš vstal z mrtvých. Pokud však zapátráme hlouběji, pojmem „velikonoce“ je označováno i období, které trvá padesát dní a počítáme do něj čas od velikonoční neděle až do letnic.

K Velikonocím, jak je známe my, však v podstatě patří celý týden, který tomuto velikonočnímu třídenní předchází. Některé dny mají dokonce své specifické přívlastky, ke kterým se váží jisté zvyky a tradice.

Týden začíná pondělím, které má přízvisko Modré a následuje Žluté úterý. V tento den probíhají obecné přípravy na dobu velikonoční. Je to den velikého úklidu. Přízviska pocházejí od barvy látek, které byly v ty dny vyvěšovány v kostele.

Škaredá středa je o něco zábavnější. Pokud chcete dodržovat tradice, upečte si doma jidáše, nebo pletence. V dřívějších dobách se ve středu vymetaly komíny, takže odtud možná i pochází tento zvláštní název. Pokud si na

Zelený čtvrtek dáte k jídlu cokoliv zeleného, čím víc, tím líp, traduje se, že si zajistíte pevné zdraví po celý nadcházející rok.

Velký pátek je tajemným dnem. Lidé již odedávna věří, že právě ten den se otevírají jeskyně a skály, ve kterých se nachází poklady. K tomuto dni se váže mnoho lidových povídaček a pověstí. Na Velký pátek se v křesťanských kostelech koná zvláštní bohoslužba, při níž nezazní varhany – křesťané si tak připomínají, že právě na Velký pátek došlo k ukřižování Ježíše Krista.

Bílá sobota je symbolem nového života, vítězství světla nad temnem. V noci ze soboty na neděli Ježíš vstal z mrtvých a dal lidem novou naději. Mezi zvyky, které se v tento den tradují, patří například uhašení ohně a zapálení nového plamene. Také se do kostela chodí zapalovat svíce a bílá barva symbolizuje i křtitelní roucho.

Velikonoční neděle je dnem už obecněji známějším. Ženy a dívky pečou mazance, beránky a zdobí vajíčka. Pánové pletou pomlázky a připravují se na Velikonoční pondělí.

Velikonoční pondělí je z celých Velikonoc snad nejpopulárnější. Chlapci chodí od domu k domu a“šlehají“ děvčata, kterým má právě vyšlehání zajistit omlazení. Pomlázka je upletena z vrbového proutí a na jejím konci se nosí barevné pentle. V některých oblastech je zvykem, že každá dívka dá chlapci kromě vajíčka i další pentli na pomlázku.

Co se dalších velikonočních tradic a symbolů týče – barvené vejce, neboli kraslice (barvené a bohatě zdobené vejce), má symbolizovat nový život a jeho věčné trvání. Zelené proutky na pomlázce zase symbolizují plodnost a sílu, které dívce dodají. Svíce znamená nový život, nový začátek.

Opomínat také nesmíme, sice obecně méně známé, ale přesto důležité symboly jako je kříž a beránek. Beránek obrazně znamenal Boží stádo vedené Hospodinem, tedy Izrael. V přeneseném slova smyslu je beránkem sám Ježíš, který byl obětován za účelem spásy. Křížem si připomínáme tragickou Kristovu smrt – ukřižování.

Tradice se, jak už bylo řečeno, region od regionu liší. Proto zmiňujeme jen ty nejrozšířenější. Jak je popsáno výše, na Velikonoční pondělí ráno chodí chlapci po domácnostech a přednášejí tzv. „velikonoční koledy“ neboli říkanky. Pomlázkou, nejlépe vlastnoručně spletenou, vyšlehají dívky, které jim za odměnu darují ručně zdobenou kraslici, a/nebo panáka likéru. Koledníci – děti dostávají vajíčko a sladkosti.

V některých regionech se mohou dívky chlapcům odvděčit po poledni, kdy je jim dovoleno polít chlapce kyblíkem studené vody, nebo dokonce voňavkou.