Problémy s financováním rekonstrukcí památek

Památky obklopující nás v našem okolí jsou nezbytným dokladem historických událostí. Zachycují ve své podstatě kulturu a odkaz lidské práce v každém historickém období. Jednotlivá historická období mají své specifické znaky, podle nichž se dají roztřídit do časových rozmezí. Pro nás je důležité toto památkové dědictví chránit a zachovávat v co nejlepších podmínkách je možné. Kromě autentického svědectví z nich můžeme čerpat i inspiraci.

Údržba památek však není vždy úplně jednoduchá. Mnohdy je třeba vynaložit opravdu velké úsilí a mnoho energie. Nejen na plánování rekonstrukce, ale i na shánění zdrojů finanční podpory.

Památky z architektonické oblasti jsou na tom všechny velice podobně. Snad každá památka prošla určitou fází kdy se jí „dařilo“ více či méně. Některá období památkám značně pomohla, jiná zase napáchala takové škody, že se jen těžko vracejí nazpět.

Současní vlastníci památek mají mnohdy velice rozdílné možnosti, jak ekonomicky památku podporovat. Jak provoz, tak i údržba jsou finančně velmi náročné. Převážná většina památek již není vlastnictvím původních majitelů, kteří se zasadili o vybudování.

Některé památky jsou, stejně jako v ostatních zemích, majetkem státu, který se stará o patřičnou ochranu památek. Vznikají nejrůznější fondy a granty, které mají za úkol postarat se o památku jak po finanční, tak odborné stránce.

Povědomí lidí o důležitosti památek prudce vzrostlo již v 19. století. Lidé si začali více uvědomovat důležitost zachování historického dědictví. Začalo docházet i k významným přestavbám historických objektů šlechtou. A to sice v romantickém stylu – např. Hluboká, Žleby atd. Krom toho vzniklo i několik replik, které věrně kopírovaly původní objekty. Začaly také vznikat spolky, které měly za úkol pečovat o památky.

Významná změna nastala v polovině 20. století, kdy velká část památek vyla vyvlastněna původním majitelům a staly se z nich objekty využívané např. jako domovy důchodců atp.

Dnes byla naštěstí velká většina památek navrácena původním majitelům. Historické památky jsou velmi oblíbeným cílem cestovního ruchu. Většina vlastníků – ať už soukromníci, stát či obce – však řeší otázku jak se o památku starat, kde sehnat finance na provoz a údržbu a jak vlastně památku využívat.

Dlouhodobý rozvoj je náročné zvládnout financovat. Kromě náročnosti po finanční stránce je zde i náročnost časová. O údržbu památek se starají malé skupinky lidí. V dobách kdy památky vznikaly, se na údržbě podílel daleko větší počet lidí. Dnes je odpovědnost velmi často na pár lidech, kteří se o chod památky skutečně starají. Jedná se o velice náročnou práci, která v sobě spojuje hned několik náplní a velmi náročnou pracovní dobu.

Finanční náročnost na údržbu a rekonstrukce památek je velmi vysoká. Je tedy třeba neustále hledat nové a nové možnosti a přístupy k finanční pomoci. Shánění a hledání možností finanční podpory je běh na dlouhou trať a ne vždy pouze toto stačí.