Připravme mečíky na přezimování

Pěstujete na zahradě mečíky a nevíte co s nimi po sklizni? V následujícím článku se dozvíte, jak se postarat o hlízy, jak je sušit, skladovat a chránit proti onemocněním a další rok se tak těšit z krásných pestrobarevných květů.

Pestrobarevné mečíky (Gladiolus)

Mečíky neboli gladioly patří k nejpěstovanějším a nejznámějším květinám. Jsou určeny pro atraktivní ozdobení zahrady, ale hlavně pro řez, nejen pro své krásné květenství, ale i pro svou trvanlivost ve váze. Setkáváme se u nich s kompletní barevnou škálou, včetně vícebarevných květů se skvrnami nebo jinak zbarvenými okraji květů. Květy také mohou mít různé tvary a samozřejmě i velikosti.

U těchto hlíznatých rostlin existují rané, pozdní a polopozdní odrůdy, takže doba sklizně může být prodloužena (není vhodné prodlužovat sezónu tím, že mečíky vysadíte později než v dubnu či květnu). Mečík je víceletá rostlina, ale v našich klimatických podmínkách nepřezimuje, proto se o něj musíme řádně postarat. V prvé řadě musíme odkvetlá květenství z porostu odstranit, stejně jako různým způsobem poškozené nebo napadené rostliny.

Hlíza je v podstatě jednoletá, po vysazení vyroste na staré hlíze hlíza nová a po sklizni, která probíhá koncem září a počátkem října, se stará hlíza odřízne a uskladní se pouze ta nová.

Sklizeň a následná péče

Po vyjmutí hlízy z hlíny, což je ideálně 5-7 týdnů po odkvětu rostliny, by rostliny měly být chvíli na vzduchu a následně posypány dezinfekčním práškem (Heryl 80, Dithane M 45, apod.). Proto si pro vyrývání vyberte nejlépe dobu, kdy je půda suchá. Vždy ale vyndejte mečíky raději nedozrálé, než v mokré půdě začnou plesnivět.

Odlomíme nebo odřízneme stvol asi 10 cm u hlízy a uložíme je do suché, dobře větrané místnosti s teplotou do třiceti stupňů. Po vyschnutí (3-4 týdny) odstraníme starou hlízu a krycí šupiny a očištěné nové hlízy uložíme do bezmrazé suché místnosti, kde teplota je 2-10 ºC. Jeden týden před výsadbou pak přeneseme hlízy do místnosti s teplotou 10-15 ºC. Rostliny by měly být před výsadbou chráněny namořením (přípravky Rovral Flo, Dithane) proti houbovým chorobám (Botritida, Fuzarióza…).

Mečíky a třásněnky

Co se živočišných škůdců týče, asi nejzávažnějším škůdcem mečíků jsou třásněnky. Ty přezimují na šupinách, kterými jsou hlízy pokryty a to je důvod, proč je preventivně odstranit. Jak poznáte napadení mečíků třásněnkou? Barva takto napadených hlíz je v porovnání se zdravými vždy tmavší. Krom toho jsou lepkavé od kapiček trusu, lesklé, a menší kusy mohou sáním dokonce úplně vyschnout. Během vegetace pak můžete použít modré lepové desky, které slouží signalizaci možného výskytu třásněnek. Pokud se nějaké třásněnky na desku nalepí, rozhodně nemáte vyhráno a při uskladnění musíte jednat. Odborníci doporučují použít speciální vykuřovací jednotku (dýmovnici) ULTIMATE SUPER SG. Jde o plechovou dýmovnici s obsahem 120g účinné látky. Na třásněnku a další živočišné škůdce ale platí také klasické moření například přípravky Actelic, Karate, Nurelle nebo Vertimec, případně Brool.

Někteří pěstitelé mečíků ale zastávají názor, že šupiny chrání hlízu před mechanickým poškozením. Pokud se ale u vás na zahradě třásněnky objevily, rozhodně je odstraňte. Vraťme se ale k moření. Těsně před výsadbou lze hlízy podpořit mořením v lignohumátu. A jak na to?

Moření hlíz mečíků

V současné době většina pěstitelů ustupuje od moření těsně před výsadbou, doporučují se namořit hlízy hned po očištění. Mečíky jsou velice náchylné k houbovým onemocněním, a proto by se mělo stanoviště výsadby každoročně měnit a vybírat takové půdy, ve kterých patogen jen obtížně přežívá. Tím jsou míněny půdy lehké, písčité nebo hlinitopísčité, měly by být ale také snadno propustné, humózní a teplé. 

Množení hlíz mečíků

Mečíky se množí zásadně vegetativně. Pokud se jejich pěstováním zabýváte už delší dobu, jistě jste si při podzimním vyrývání hlíz všimli, že se v okolí větší, mateřské hlízy, objevuje větší či menší počet hlíz menších. Pokud se nechcete spoléhat jen na kupované hlízy, s úspěchem si z těchto odborným slovníkem řečeno „korálků“, chcete-li brutu, můžete během jedné sezóny vypěstovat perfektní, životaschopné a kvetoucí hlízy pro příští rok.

V prvé řadě musíme připomenout, že malé hlízky odebíráme vždy jen od 100% zdravých a nijak neporušených mateřských hlíz. Choroby se totiž zcela jistě přenesou i na ty dceřinné. Pokud jsme se pro množení rozhodli, měli bychom si uvědomit, že čím větší hlíza, tím více brutu na ní bude. Na druhou stranu největší potěšení z květů nám dají hlízy o velikosti asi 2 cm.

Jak tedy na to? Velmi důležité je, aby brut nepřeschl. To znamená, že na rozdíl od mateřských hlíz vynecháváme fázi dosušování. Někteří zahradníci se kloní k podzimnímu výsevu, protože brut není tolik náchylný na mrazy. I tak ale záhon pečlivě v období holomrazů překryjte bílou netkanou textilií. V žádném případě neprohloupíte, pokud brut budete vysazovat (vzhledem k jeho velikosti možná spíše vysévat) až brzy z jara-tedy v březnu, nejpozději v dubnu. Před výsevem je vhodné brut opakovaně (alespoň 5 x v období 14ti dnů) namáčet do slabého roztoku lignohumátu nebo jen do vody o pokojové teplotě. Tím pomůžeme sadbě rozrušit pevnou slupku a urychlíme tak klíčení. Někoho ale může odradit, že vždy potřebujeme vodu či roztok nový. Mezi namáčením necháme hlízky sušit na novinách při teplotě asi 8°C. Takto připravený brut vyséváme do řádků do hloubky asi 3 cm.