Pozor na invazivní druhy

Poslední dobou se začalo objevovat ne příliš známé téma a to téma invazivních druhů. Je to určitě dobře, protože člověk si neuvědomuje, že svým působením mění radikálně přírodu nejen v ohledu kácení stromů, zastavování volné plochy budovami nebo silnicemi, ale také mění přírodu jako takovou. Co tím je myšleno? Jsou to právě invazivní druhy, které spoustu míst ve světě zásadně změnily ve smyslu druhové diverzity, tedy druhové rozmanitosti.

Pokud bychom chtěli konkrétní údaje, nejvhodnějším zdrojem bude DAISIE, což je celým názvem Inventář výskytu nepůvodních a invazivních druhů v Evropě. Tato databáze umožňuje získávat informace nejen veřejným činitelům, ale také vědcům a lidem, kteří se s touto problematikou snaží něco dělat. Jsou zde uvedeny konkrétní druhy rostlin, živočichů i hub a také jejich reálný vliv na naši přírodu a samozřejmě i životní prostředí. Tento projekt funguje od roku 2005 díky financím, které poskytla Evropská unie.

Jak to doopravdy je? Tedy v číslech…

DAISIE momentálně uvádí, že v celé Evropě se nachází 12 177 invazivních druhů. Z toho 4 395 druhů jsou bezobratlí živočichové, 400 druhů obratlovců, dále 6 658 z říše rostlin a 724 hub. Tato čísla jsou děsivá, tak si to představte.

Jak se sem nepůvodní druhy dostali?

Převážná část rostlin, živočichů i hub byla do Evropy zavlečena opravdu neúmyslně. Naši předkové si z cest přivezli domů semínka krásných rostlin a ty se pak bez jakýchkoliv konkurentů začaly nekontrolovatelně šířit. Celkem se uvádí, že většina nepůvodních organismů nijak neškodí hospodářství. Avšak celých 15% z 12 177 invazivních druhů působí škody ekonomické a dalších 10% působí negativně na již zmíněnou diverzitu na konkrétních lokalitách.

A Česká republika?

Je to smutné, ale řadíme se mezi evropské státy, které mají na svém území nejvíce nepůvodních druhů. Ještě před námi stojí dříve námořní velmoci jako Velká Británie nebo Francie, u kterých je výskyt takovýchto druhů pochopitelný. Zatímco my jsme spojovány s číslem 2 051, Británie má 3 254 a Francie 2 616 invazivních druhů. Ale například sousední Slovensko zaznamenalo pouhých 178 invazivních druhů na svém území. Čím to je? U nás v České republice se nepůvodní druhy dostávají do volné přírody tím, že unikají svým chovatelů a pěstitelům například z farem, ale také tím, že chování exotického zvěře, které bylo dříve koníčkem, majiteli přeroste přes hlavu a tak ho vypustí do volné přírody.

Pro představu bychom si měli uvést konkrétní druhy

U živočichů je to husice rezavá, bažant královský nebo třeba kachnička karolínská. Avšak nejvíce rozšířeným, invazivním druhem u nás je želva vodní nádherná. Takový domácí mazlíček totiž často doroste velkých rozměrů a tak končí ve volné přírodě. Tato želva se aklimatizovala na naše životní podmínky a díky tomu je schopná přežít i zimu, kterou tráví u nezamrzajících vodních nádrží. Kvůli této floridské želvě byla téměř vytlačena naše původní želva bahenní.

Co se týče rostlinné invaze, je velmi známý bolševník velkolepý, který nejen že je zdraví nebezpečný, ale také ničí celé ekosystémy. Dalšími rozšířenými druhy vetřelců jsou: trnovník akát, krásně, růžově kvetoucí netýkavka žláznatá nebo křídlatka japonská. Je nutno zmínit, že proti invazivním rostlinám probíhá boj. Například při extrémním přemnožení bolševníku byla dokonce nasazena armáda. Bohužel celkové likvidování těchto druhů je velmi nákladné, ale v případě chráněných krajinných oblastí či národních parků vysoce důležité, protože jinak by zanikla mnohá druhově rozmanitá místa a my bychom se prodírali jen bolševníkem nebo netýkavkou žláznatou.