Potřebujete sjednat zvláštní věcné břemeno? Nový zákoník vám v tom ponechává volné ruce

Chcete třeba prodat dům, který jste zdědili po rodičích. Má to ale jeden háček. Na domě je uvaleno věcné břemeno, protože rodiče si přáli v domě až do konce života pobývat, i když vlastníkem už jste vy. Co vlastně přesně je věcné břemeno? Jak s ním můžete nakládat a jaké novinky v tomto směru nabízí nový občanský zákoník?

Reálná břemena: Například odevzdáte část úrody

Věcné břemeno je prostředek, s jehož pomocí si oprávněný může vymoci užívat určitá práva k nějaké cizí věci. Povinný mu pak musí něco dát, nějak konat, nebo se třeba něčeho zdržet. Je tedy určitým způsobem omezený ve výkonu svých vlastnických práv. V novém občanském zákoníku se věcná břemena dělí do dvou kategorií. První z nich tvoří břemena reálná. To znamená, že vlastník služebné věci, čili povinný něco musí udělat ve prospěch oprávněné osoby. Například jí dát část úrody, která vyrostla na pozemku, k němuž se věcné břemeno vztahuje, nebo uhradit nějaký poplatek apod. Břemen může být celá řada a různých. Zřizují se buď na konkrétní časový úsek, nebo také bez časového omezení. Jedná-li se o reálné věcné břemeno bez časového omezení, musí zde být ale možnost vlastníka, aby se případně mohl z břemene za přesně daných podmínek vykoupit.

Služebnosti: Když musíte něco trpět

Druhou variantou jsou služebnosti. V případě tohoto věcného břemena je vlastník věci pasivní. To znamená, že je něco povinen trpět ve vztahu k oprávněné osobě. Třeba musí být srozuměn s tím, že daná osoba může přecházet po cestě přes jeho pozemek, pást svůj dobytek na části jeho pozemku, nebo třeba čerpat vodu z jeho studny. Existují pak služebnosti pozemkové, které se týkají daného pozemku a jejich právo přechází i další vlastníky, pokud například bude pozemek prodán. To je třeba služebnost určité inženýrské sítě. Dále jsou to služebnosti osobní, které se zřizují ve prospěch určité konkrétní osoby, což je třeba užívací nebo požívací právo.

Zákoník poskytuje více volnosti

Nový zákoník například neurčuje přesně reálná břemena, ta si tak mohou obě strany dojednat podle své vlastí úvahy. Totéž platí i u služebností. V těchto věcech tedy nechává vše na obou stranách, jak se spolu dohodnou, nestanovuje přesně, jakou mají mít břemena podobu. Nabízí se tedy mnohem větší pestrost věcných břemen. Kromě toho je vlastníkovi pozemku dovoleno zřídit břemeno i v prospěch dalšího pozemku, který má ve svém vlastnictví. Srozumitelně vysvětleno, například má-li dva pozemky vedle sebe a cesta na druhý pozemek vede jedině a pouze přes pozemek první, může potom první pozemek zatížit břemenem cesty.

Zatížit lze i věci movité

Rozdíl mezi starým a novým zákoníkem je i v tom, že zatímco stará verze dovolovala zřídit věcné břemeno jenom k nemovitým věcem, nový zákoník to povoluje ke všemu v právním smyslu čili jsou sem zahrnuty i věci movité, které je také možné zatížit věcným břemenem. Mimo to dříve chybělo v zákoníku vydržení práva. Tedy osoba, která vykonává pro sebe právo určitou dobu, myslí si v dobře víře, že jí uvedené právo náleží. To platí i o služebnosti. Může to být třeba případ, kdy můžete z určitých důvodů chodit přes sousedův pozemek. Tyto případy se vždy řídí zákoníkem.

Není problém nemovitost s břemenem prodat

Nemovitost s věcným břemenem je možné prodat, platí ale, že věcné břemeno pak zasáhne i nového majitele. A to ve stejné míře, v jaké zatěžovalo majitele původního. Na druhou stranu je velmi častým problémem, že budoucím kupcům věcné břemeno vadí a do sjednání obchodu se proto nehrnou. V takovém případě je například možné věcné břemeno zrušit, a to písemnou dohodou, pokud jsou k tomu obě strany ochotné. Je-li věcné břemeno zapsané v katastru nemovitostí, potom je v takovém případě nutné provést i výmaz věcného břemena z katastru.