Pološvestky a jablkohrušky aneb jak na choroby ovocných stromů?

Rezistentní odrůdy ovocných stromů, ale také třeba vinné révy, jsou čím dál oblíbenější. Lidé už dávno nechtějí stříkat hektolitry chemických postřiků na vlastních zahrádkách a právě rezistentní odrůdy jsou jedním ze způsobů, jak se přiblížit přírodě.

Nashi

Možná jste si v supermarketech všiml zajímavé hrušky, která vypadá spíše jako jablko. Právě proto je občas přezdívána jablkohruškou, třebaže v žádném případě nejde o křížence těchto dvou ovocných druhů. Je to asijská hrušeň, kterou bez problémů lze pěstovat i u nás. Hlavní výhodou jsou velmi vzhledné sladké plody a rezistence vůči rzi hrušňové. Je to mikroskopická houba, která se šíří vzduchem. Zimním hostitelem jsou jalovce, nikoliv túje, jak si někteří lidé stále myslí. V době před rozkvětem se z jalovců začínají šířit vzduchem spory této houby a lepí se na rašící listy hrušní. I v tomto případě může hrušeň zachránit jedině včasný a pravidelný postřik houbomornými přípravky, což vzhledem k velikosti stromu často není možné.

Pološvestky

Švestky jsou úžasné jak čerstvé, tak zavařené. Jejich velkým problémem je ale virové onemocnění šarka, tedy onemocnění, na které doposud není vyvinut žádný plně funkční postřik. I jako v případě hrušní by byl postřik pro běžného zahrádkáře problémem vzhledem k velikosti daného ovocného stromu. Zde sáhněte po rezistentních pološvestkách, které mají chuť jako švestky, ale občas jde dužina plodu poněkud hůře od pecky. Vyhledávanou sladkou odrůdou s většími plody s měkčí dužinou je například odrůda Jojo, kterou v Německu vyšlechtil Walter Hartman. Tato rezistentní odrůda umí napadení šarkou rozpoznat a kolem napadeného místa vytvořit korkové pletivo, čímž virus izoluje.

Angrešt nebo jeho kříženec?

Zasadit si na zahrádku běžnou odrůdu angreštu a rybízu je poněkud problém. Pokud na sousední zahrádce nebo dokonce na té vlastní pozorujete, že tyto ovocné keře nejsou v dobré kondici, s největší pravděpodobností se bude jednat o padlí americké (lépe hnědé padlí). Tato houbová choroba napadá ráda a často právě toto drobné ovoce a zbavit se ho je běh na dlouhou trať. Mladé výhony na takových keřích odumírají, a protože se angrešt vytvářením stále nových vyčerpává, do zimy nastupuje v oslabené kondici, takže snáz podlehne zimním mrazům. Napadené plody se samozřejmě jíst nedají, ostříhané větévky pak nepatří na kompost. Existují účinné postřiky, ale lepší je sáhnout po rezistentních druzích jako je Angrešt Hinnonmaki Gelb, Invicta nebo Černý neguš.

Tato houbová choroba se nevyhýbá ani některým nerezistentním odrůdám rybízu, jostě, vinné révě nebo jabloním.