Podzimní dary přírody do domácí lékárny

Podzim nabízí bohatou úrodu plodů a bylinek, které využijeme nejen v zimě. Pro co se vypravit na podzimní výpravu do přírody? Dáme vám pár tipů a i když ulovíte třeba jen pár šípků na jeden čajový šálek, nevadí, už jen prožitek nádherného podzimu je léčivý!

Tak vzhůru do přírody!

Hložinky: Červené plody hlohu sbíráme v plné zralosti, ještě ve chvíli, kdy jsou na stromech listy, společně s lístečky pak už odpadává i velká část plodů. Sušíme je v polostínu tak, aby si zachovaly co nejsvěžejší tmavě červenou barvu a pak drtíme do odvaru. Skvělé jsou i pro nakládání do alkoholu, čímž připravíme kapky nebo tinkturu. Všechno to působí skvěle především na vysoký krevní tlak, srdeční problémy, ale méně se už ví, že hložinky pomáhají lépe usnout, srovnat si myšlenky, uvolnit stres a odvar z plodů se používá i na pročištění ledvin od kamenů. Nejlepší účinky dosahujeme při pravidelném delším užívání, ale pozor na interakce s některými léky – raději se poraďte s lékařem.

Šípky: Šípečky sušíme podobně jako hložinky. V polostínu, doma v troubě nebo na topení, tím si zároveň nádherně provoníme dům. Nejlepší čaj z šípků připravíme tak, že si nadrtíme potřebné množství šípků a na noc zalijeme studenou vodou. Do rána se vyluhuje sladký výluh, který teprve buď pouze ohřejeme, nebo chvíli povaříme a dosladíme medem. Je to několikanásobně silnější, přitom však na chuť jemnější a voňavější způsob přípravy než spařování suchých šípků horkou vodou. A při tomto způsobu můžeme snadno udělat druhý výluh z již použitých šípků. Sráží teplotu, posiluje organismus, posiluje sliznice i trávicí trakt, působí močopudně. Celkově působí na organismus regenerujícím účinkem a je skvělý jak pro prevenci, tak i pro akutní podporu v nemoci či rekonvalescenci.

Žaludy: Trpké a hořké. Přesto léčivé. Ze strouhaných sušených žaludů (či jejich vnitřků) lze udělat dobré sedací koupele při hemeroidech, odvar je pak dobrý na potírání kožních neduhů a plísní, vnitřně se dá použít v malém množství na bolavý žaludek po dietní chybě podobně jako pelyněk.

Kaštany: I kaštany, nastrouhané a nasušené můžeme využít na kožní neduhy, případně na posílení cév, zmírnění popraskaných žilek. Vnitřně pak opatrně, tinktura je dobrá i vnitrně na podporu žilního systému, ale jen v malém množství a s pauzami – kaštany jsou v syrovém stavu pro lidi jedovaté.

Trnky: Hořké a svíravé trnky jsou požehnáním pro pokažený žaludek, trávení, průjem, při močových obtížích, posiluje též srdce a nervy – i trnkami si podobně jako hložinkami můžeme posílit slabý a nekvalitní spánek. Jíme je čerstvé nebo opatrně sušíme v polostínu. Sladší a lepší chuť mají, když je necháme přejít mrazem (přirozeně nebo přes noc v mrazničce).

Rakytník: Maximální množství vitamínu C využijeme v různých vyrobených sirupech, ale i v usušených plodech, které můžeme jíst jen tak. Nejlépe se sklízí až po prvních desetistupňových mrazech, kdy se přirozeně uvolňují z větviček. Má silné regenerační účinky, hojivě působí na žaludek, detoxikuje, rozpouští hleny a ulevuje u nachlazení. Z vnějšku dobře působí i na akné, hojení ran a popálenin.

TIP: A znovu rostou a sílu dávají:

Kopřiva: Podzimní kopřivy si s ničím nezadají s těmi jarními. Zkuste ještě nasbírat posledních pár nově rostlých výhonků! V únoru jako když je najdete.

Jitrocel: I jitrocelové lístky na lukách vykukují v druhé šanci. A tak je poslední čas udělat si letošní sirup proti kašli. V prosinci se bude hodit.