Po plíživých stopách jarních i podzimních mrazíků

Přemýšleli jste někdy nad tím, podle jakých zákonitostí se plazí zahradou jarní a podzimní mrazíky?  Zjednodušeně řečeno se plazí při zemi, v nejnižších místech zahrady a chovají se jako voda nebo těžká pára – jdou zahradou tam, kde mají nejmenší odpor. Plazí se v nejnižších vrstvách zahrady. Jejich nebezpečí je nejen v tom, že ochladí vzduch a křehké jarní rostliny zmrznou, ale i v prokřehnutí a promrznutí půdy, ve které rostliny jsou. Půda se ještě zjara nedokáže ohřát natolik, aby alespoň kořeny ochránila před vymrznutím.

Základním kamenem úspěchu jarního pěstování i přezimování rostlin pak je chytré umístění plodin, stromků a rostlin tam, kde tyto mrazíky nechodí s největší intenzitou – tedy ve vyšších polohách zahrady. A i když si myslíte, že máte zahradu jako placku, rozhlédněte se ještě jednou – některá místa umožňují lepší proudění vzduchu, profukuje jimi – a právě tam se mrazíkům také dobře daří.

Dobrá zálivka je malou ochranou

Platí, že dobře zavlažená půda promrzne pomaleji než půda vyschlá. A tak mezi první ochrany kořenů rostlin před mrazy patří právě dobrá zálivka, aby půda byla vlhká, nikoliv však podmáčená. Mráz velmi a rychle vysušuje a mnohým rostlinám, které nepřežily zimní mrazivé období, nebyl osudný mráz, ale spíše to, že uschly. Promrzlá mrazivá půda velmi rychle vysychá. Pro náhlé jarní a podzimní mrazíky to však nehraje takovou roli, pokud tedy mráz nenarazil na úplně vyschlou zeminu. To pak může i jedna taková noc na suchu a mraze být rostlině osudná.

Živé ploty a keříky chrání před mrazem

Vysadit na zahradě v místech, kde proudí v tomto období studený vzduch, velmi pomáhá.  Jsou to především místa, kudy vám profukuje, kde pravidelně foukají větry – zejména ze západu otevřené zahrady na toto velmi trpí. Za prvé se tím lehce pozastaví proud ledového vzduchu a také se zvýší v dané oblasti vlhkost vzduchu, která je zase ochranným faktorem v případě, že mráz již udeří. Tuto funkci může dobře zastat i když v zahradě vytvoříte rybníček či jezírko. Dopady mrazivých vln se na vegetaci kolem něj lehce zmírní.

Stejný parádní úkol splní i hnojení například koňským hnojem, který vypařuje teplo, i když ho pečlivě zaryjete do hlíny. Takto pohnojená půda promrzá o něco méně snadno než okolní.

Další tipy:

• přenosné fóliovníky, kterými zakryjeme rostliny na noc
• postříkání rostlin rozprašovačem, postřikovačem, protože dokud je na listech jinovatka, je naděje, že rostlina nebude poškozena mrazem uvnitř
• překrytí netkanou textilií, motouzem, kusem textilu, slámou, senem, dekou nebo bublinkovou fólií či chvojí nebo ještě podzimní listí. Cokoliv, co zamezí proudění vzduchu a plazivému mrazu, aby se k rostlinám dostal

Sadaři používají různé metody vykuřování nebo ventilátory, které mají za úkol odvrátit směr proudění vzduchu a zamezit tak přímému útoku plíživého mrazu na stromy a rostliny. Funguje to, ale je třeba mít na paměti, že se tímto mráz neodkloní celý, ale pouze lehce „rozfouká“ a vyvede z přirozeného toku.

A kdy mráz očekávat? Když je studený, ale suchý vítr a jasná obloha. Tehdy podle všech lidových pranostik i sledování meteorologů můžeme očekávat jarní mrazíky. Snad v horských oblastech to mají jednodušší, tam se traduje, že dokud je na horách sníh, může z těch sněhových oblastí proudit za příznivých podmínek studený plazivý vzduch i do níže položených zahrad.