Plíseň na rajčatech

Rajčata pěstuje snad každý, protože jsou poměrně nenáročná a dají se pěstovat jak na zahradách, tak na balkonech nebo třeba v pytlích. Zejména během vlhkého jara a léta, rajské napadá především plíseň bramborová, která je v našich zeměpisných šířkách asi největším strašákem všech pěstitelů.

Hlavní postřik proti plísni bramborové by měl být proveden na přelomu května a června – a to systémově působícími fungicidy s dlouhou ochrannou dobou pro sběr plodů.

Během července provádíme další preventivní postřiky proti plísni bramborové. Systémové fungicidy vyměníme za kontaktní, které mají kratší ochranné lhůty. Rajčata postříkáme zejména před a po dešti. Vhodný je například kontaktní mikrogranulovaný fungicid Kocide, který je dokonce proti dešti částečně odolný. Použít lze i Acrobat.

Plíseň bramborová

Asi vás překvapí, že plíseň bramborová (Phytophthora infestans) vlastně není plísní. Jde o jiný druh mikroorganizmů, které jsou zvané oomycety. My ale budeme tuto chorobu laicky pojmenovávat plísní. Plíseň bramborová je velmi rozšířená takřka všude, kde se rajčata a brambory pěstují. Zprvu napadá stonky, listy a následně i plody. Ještě zelená rajská jablíčka začínají flekatět, dužina změkne a ztamavne. Nelze ani vykrájet zdánlivě nezasažené části plodů, protože až tmavé skvrny jsou viditelné, ale rostlina je celá prorostlá myceliem plísně.

Plíseň dokáže napáchat nemalé škody. I zarytí odpůrci používání chemie na zahrádce se neubrání měďnatým postřikům. Pomoci si také můžete změnou stanoviště. Pokud i přes veškerou snahu plíseň rostlinu napadne, pak je jasné, že nepůjde zachránit. Budete muset celou rostlinu i s ještě nedozrálými plody zlikvidovat. Nedoporučujeme otrhat zelená rajčata a nechte je „dojít“. I u nich se plíseň projeví.

Nepomůže ani pokud pěstujete rajčata a brambory odděleně, protože třebaže spory plísně přezimují na hlízách brambor, pak je roznáší vítr. Daří se jim ve vlhku, a tak zalévejte rajčata vždy ráno, nikdy ne navečer. Pro rozvoj houbové choroby je nutná přítomnost kapek vody na listech nebo stoncích, teplota není limitujícím faktorem (ale nesnáší teploty nad 30 stupňů).

Plíseň bramborovou si v posledních letech vzali na mušku nejen šlechtitelé, ale také biologové-genetici, kteří rozluštili velmi složitý genetický kód plísně bramborové. Jejich zjištění bylo šokující, protože se jedná o velmi rozmanitý organizmus, který je doslova vybaven na svou vlastní přeměnu. Plíseň bramborová dokáže reagovat na chemické postřiky i šlechtění nových odrůd brambor. Proto i pokud máte vyzkoušené nějaké postřikové přípravky, vždy raději věřte novinkám na trhu, na které ještě není plíseň rezistentní.