Plíseň bramborová

Od semínka se staráte o svá rajčata či jinou zeleninu? Pak jistě víte, jak dokáže celou úrodu zkazit některá ze zákeřných nemocí nebo plísní, které ji napadají. Jednou z těch nejzhoubnějších je plíseň bramborová, kterou způsobuje houba Phytophthora infestans. Jak její název napovídá, napadá brambory, ale také rajčata či okurky. Dokáže hravě znehodnotit celou úrodu, pokud není její rozšíření podchyceno už v zárodku. Nepadá totiž jen plody, ale vrhá se i na listy a postupně zlikviduje celou rostlinu.

Základním pilířem k boji s touto chorobou je její včasné odhalení

Jak tedy takovou napadenou rostlinu poznat? Nejdříve můžeme sledovat hnědé, vodnaté a neohraničené skvrny na listech. Později i odumírající listy. Odumírání může pokračovat velmi rychle, listy bez předchozího zežloutnutí ihned opadávají a rostlina může být během několika dnů úplně zničena. Na plodech se plíseň bramborová projevuje vznikem šedozelených míst, jejichž povrch je vrásčitý. Plísni se nejlépe daří ve vlhčím počasí, optimální teploty pro její bujení jsou 12-13°C. Naopak teploty nad 30°C jsou pro plíseň nevhodné. Proto největší nebezpečí hrozí zelenině v mírném létě.

Jak tedy rostliny před onemocněním chránit?

Začneme už vhodnou volbou stanoviště. Vyhneme se vlhkým místům, jako je blízkost rybníka nebo lesa. Vhodné je slunné místo, kde brzy oschne ranní rosa. Ideální je pěstování ve skleníku nebo fóliovníku. Zejména rajčata bychom měli udržovat vzpřímená, což zajistí volné proudění vzduchu. Nikdy neumisťujeme záhony s rajčaty do blízkosti bramborového pole, to by plísni značně usnadnilo přesun z jedné plodiny na druhou. Vyhýbáme se také zálivkou postřikem, u rajčat je nejvhodnější zalévat přímo ke kořenům. Také nezaléváme na noc a snažíme se udržovat listy rostlin suché. Spory houby totiž zvládnou vyklíčit i v nepatrné kapce vody. Přibližně od poloviny června pravidelně kontrolujeme spodní strany listů, zda se neobjevuje napadení. Pokud nějaké ložisko houby odhalíme, je nutné odstranit napadenou část rostliny, aby se choroba dále nešířila. Při rozsáhlejší nákaze zlikvidujeme celou rostlinu.

Preventivní opatření nejsou účinná?

Pokud tato preventivní opatření nejsou účinná, je možné sáhnout i po chemickém postřiku. Ten se provádí, pokud je předpovězeno vlhké počasí, ve kterém by se houbě mohlo začít dařit. Vhodná doba na provedení postřiku je přibližně polovina června, nejlépe ještě před prvními známkami plísně. Postřikem rozhodně nešetříme, je třeba pokrýt celou rostlinu a to zejména spodní části jejích listů. Na postřik se používají tzv. fungicidy. Mohou mít různá složení, od kterých se poté odvíjí ochranná lhůta, po kterou bychom neměli konzumovat plody ani se rostlin dotýkat. Takovými přípravky jsou například: Acrobat MZ, Bravo 500, Dithane DG Neotec a další. Vždy si důkladně prostudujte návod k použití, potřebné dávkováni a dodržujte ochranné předpisy.

Více ve článku CHOROBY RAJČAT