Internetový hobby magazín

Menu

Zahrada

Nejnovější články

Pěstujeme společně aneb komunitní zahrady

Zář 1315 Autor: Hana Moualla

komunitni zahradyZahrádkaření má v naší zemi tradici, stejně jako zakládání spolků či osad, které zájemce o pěstování a relaxaci na vlastním kousku půdy sdružují (jeden z prvních spolků vznikl roku 1806 kolem Carla Kristiána Andrého a zabýval se šlechtěním ovoce v Brně). Téměř každý člověk žijící na vesnici hospodaří na vlastním pozemku a pěstuje různé plodiny. Dokonce i lidé v satelitních městečcích, kteří uvykli pohodlí, pěstují květiny, dřeviny či bylinky. A také někteří lidé žijící v panelových domech na sídlištích. Právě pro ty, mohou být projekty komunitních zahrad ve městech odpovědí na to, jak si to na sídlišti lépe zařídit. Jak se taková komunitní zahrada zakládá?

Nejprve je nutné nalézt vhodné místo, opuštěný dvůr, nefunkční parkoviště nebo jinou veřejnou plochu, která leží ladem (a promluvit s majiteli přilehlých zahrad). Pak je nutné dát dohromady několik dalších nadšenců, kteří celou myšlenku představí vedení městské části/města a posléze občanům. Pokud je ruka v rukávu, rozhodne se, zda se na zvoleném místě bude jen pěstovat (a co) nebo také kompostovat. Rozhodne se, zda a jak bude komunitní zahrada podporovat společenské dění (jaké kulturní aktivity se zorganizují). Domluví se jakýsi osevní plán a koupě nářadí a může se začít.

Jaké jsou výhody komunitních zahrad?

zahrady komunitniPředevším jde o zapojení obyvatel daného místa do společenského dění, o jejich seznamování se sebou samými a výchovou k ekologii. Lidé mohou v takovém místě pořádat zeleninové trhy, dýchánky, pouštět draky, pomáhat a třeba směňovat vypěstované bylinky, rostliny, plody. Je to jako podpora místního zemědělce, který je ale vlastně vaším sousedem. Ve sdružení Kokoza k tomu také navíc připojili vedení obyvatel (a třeba provozovatelů restaurací) ke kompostování. Je to jako chybějící tečka k třídění odpadu, na což jsme si už zvykli. Velmi jsem ocenila stohovatelný kompostér, který díky činnosti tohoto sdružení vznikl.

Jakými projekty se můžeme inspirovat? Kromě výše zmiňovaného projektu sdružení Kokoza, bych rozhodně zmínila aktivity sdružení KomPot, jejichž hlavní motivací bylo hledání nových cest k potravinám a zemědělskému hospodaření. Dalšími zajímavými projekty jsou:  Prazelenina v Holešovicích, Ulitej záhon (v rodinném centru Ulitka na Praze 3) nebo Přírodní zahrada sdružení Smrk (Brno, Královo pole). Ze zahraničních projektů by to mohl být třeba projekt The People´s Garden (USA) nebo komunitní zahrady v Austrálii (Community Gardens WA).

pestovani v komunitnich zahradachBudování komunitních zahrad odpovídá trendu pozvolného rozvoje společnosti (a péči o mezilidské vztahy). V rámci provozu lze upotřebit i staré věci (někdo z obyvatel může věnovat nářadí, jiný zahradní nábytek, může se vymyslet důmyslný systém zavlažování, atp.). Velmi častou formou pěstování v komunitních zahradách, představují pytle naplněné zeminou. Členové komunitní zahrady platí symbolickou částku v řádu stovek korun ročně a mohou si navzájem půjčovat nářadí. Kromě pytlů lze také pěstovat v bednách, šuplících. Zisk z činnosti komunitních zahrad může generovat třeba stánek s občerstvením nebo cokoliv jiného… Fantazii se meze nekladou.  Láká-li vás založení takové zahrady, obraťte se zakladatelky projektu Kokoza (či další výše zmíněné).

Komentáře k článku

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

*
*

Nenalezeny žádné komentáře, buďte první, kdo článek okomentuje.

Kategorie
<<Říj 2020>>
PÚSČPSN
28 29 30 1 2 3 4
5 6 7 8 9 10 11
12 13 14 15 16 17 18
19 20 21 22 23 24 25
26 27 28 29 30 31 1
události
Spolupracujeme:
Odběr novinek


Přihlášením vyjadřujete souhlas se zpracováním osobních údajů.

TOPlist