Perská kočka-mazel s osobností

Perská kočička je mezi jinými plemeny oblíbená díky svému něžnému výrazu a hebké srsti. Hlava kočky má být kulatá, velká s dobře klenutým čelem. Uši jsou malé, kulaté a daleko od sebe posazené. Nos malý, kulatý, hluboce zasazený mezi oči a z profilu skoro neznatelný. Mezi nosem a čelem je hluboká rýha, tzv. stop. Oči jsou velké, kulaté a výrazné. Barva očí je oranžová až jantarová, může být i modrá, která se váže k barvě kočky van, nebo ke kočce bílé. Zelenooké kočky jsou s tipingem (kočky stínované, nebo činčily). Velmi ceněnou zvláštností bývá kočka různooká – jedno oko oranžové a druhé modré. Tělo je na pohled robustní a svalnaté, krk poměrně krátký a silný. Nohy jsou krátké, rovné a silné. Ocas je krátký s dlouhým a hustým osrstěním.

Perské kočky díky srsti, která je jemná, dlouhá a hustá působí nadýchaným dojmem, připomínající labutěnku. Barva srsti těchto kočiček je nepřeberná, uvádí se až 90 různých barevných variet. Mezi základní plné barvy patří – bílá, černá, červená a želvovinová. Barvy ředěné jsou – krémová, čokoládová, lila, modrá a modrokrémová. Také máme kočičky s kresbou – tygrované, tečkované a mramorované a v neposlední řadě jsou kočky strakaté – harlekýni, bikoloři a van.

Povaha

Perská kočička je milá, přítulná a velice mazlivá. Důvěřuje lidem a vyhledává jejich společnost. Chvíle strávené u páníčka na klíně jsou pro kočičku vrcholem blaha, které dává najevo hlasitým předením. Ale i ona dokáže dát najevo svou nelibost, vytáhnout drápky a seknout. Je to kočička s velkým srdcem a osobností.

Péče o srst

Péče o perskou kočičku není úplně jednoduchá a stojí nás poměrně dost času. Každý den musíme dobře pročesat srst, aby se nezacuchala a nezplstnatěla. Také je nezbytností kočku pravidelně koupat, čímž si usnadníme rozčesávání a předejdeme zacuchání.  Díky krátkému čumáčku musíme denně čistit oči a v případě potřeby je vykapávat. V dnešní době již existuje řada kvalitních prostředků na ošetření srsti v podobě, šampónů, kondicionérů, nebo pudrů. Toto vše bychom měli dělat už od koťátka a zvykat ho. Tím do budoucnosti usnadníme život sobě i kočičce.

Mohlo by vás zajímat

Podle dostupných pramenů dovezl do Evropy kolem roku 1626 Nicolas Claude Fabri de Peirecas kočky, které byly ovšem více podobné turecké angoře. V téže době dovezl  Pietro de la Valle z Persie kočky s kulatějšími hlavami, delší a hustší srstí. Následně se začala tato dvě plemena mezi sebou křížit a tak vznikla dnešní podoba perských koček. Toto plemeno se rychle dostalo na evropské dvory a mezi šlechtu. Perská kočka se stala symbolem moci a bohatství.

Krátkosrstá perská kočka?

Známe ještě jednu perskou kočičku s krátkou srstí, která se nazývá exotická. Díky kratšímu nosu a hlubšímu stopu se začala exotická kočka brzy křížit s Peršankou, která měla hustší, delší a jemnější srst. A tak se ve vrhu perské a exotické kočky mohou objevit obě plemena. Jsou chovatelé, kteří křížení mezi exotickou kočkou a perskou kočkou přejí a na druhé straně jsou chovatelé, kteří křížení zásadně odmítají.