Pámelník

Generacemi ověřená zdobná a vysoce medonosná rostlin našich zahrad. Jde s ní ale ruku v ruce i pravdivá pověst o jedovatých bílých, „praskacích“ kuličkách. Pámelník roste výborně téměř ve všech možných pěstebních podmínkách. Ve stínu i na slunci. Je to vděčný a věčný obyvatel zahrady.

Původem je ze Severní Ameriky, odkud byl počátkem 20. století dovezen do Evropy, kde zdomácněl.  Patří do čeledi zimolezovitých a u nás můžeme tento opadavý keř vidět ve čtyřech odrůdách.

Pámeník bílý (Symphoricarpos albus)

Je nejčastější a nejstarší odrůdou u nás. Má husté větve a kvete v létě růžovými drobnými květy, ze kterých se během léta poté tvoří bílé bobule. Roste zhruba do výšky 150 cm. Množí se samovolně odnožemi. Keř se rozrůstá do šířky.

Pámelník okrouhlý (Symphoricarpos orbiculatus)

Je vzácnější, protože se hůře množí, téměř netvoří přirozené odnože. Listy má okrouhlé, menší a lehce zvlněné. Kvete bílými květy a bobule mají růžovou nebo načervenalou barvu.

Pámelník Chenaultův (Symphoricarpos chenaultii)

Ten poznáme podle spodní strany listů, která je lehce modrozelená. Šlechtitelé ho šlechtěním zkřížili do variety Hancock, který je malým až půdokryvným pámelníkem vhodným zejména do svahovitého terénu. Dorůstá výšky kolem 50 cm a tvoří také růžové až purpurové bobule.

Pámelník Doorenbosův (Symphoricarpos chenaultii)

Tato odrůda vyniká tmavě zelenými listy a lehce narůžovělými plody.

Péče o tvar, řezání

Pámelník se skvěle hodí do živých plotů a často se pro ně také využívá. Snáší řez, dobře obrůstá. NA JAŘE vyřezáváme staré větve. V LÉTĚ děláme tvarovací řez menších živých větviček.

Nároky na světlo: Dobře mu je všude

Není to keř náročný na světelné podmínky. Dobře bude růst na plném slunci stejně jako pod stromem nebo za zdí ve stínu. Snáší přímé světlo, polostín i stín.

Nároky na vlhkost a půdu: Nic zvláštního

Ani tady nemusíte mít pro pámelník nějaké extra podmínky. Běžně mu stačí obyčejný pobyt na zahradě bez zálivky navíc. Dobře snáší i krátkodobé extrémní sucho.

Stejně tak dobře roste na všech typech půd. Nevadí mu ani znečištěné ovzduší měst, proto se často používá i v městských parcích.

V zimě: Bez obav

Je také dobře mrazuvzdorný a tak si s ním nemusíte lámat hlavu ani na zimu. Nevyžaduje žádnou speciální zimovací péči.

Medonosná rostlina

Jak již bylo řečeno, pámelník si velmi cení včelaři. Představuje totiž výrazný zdroj nektaru pro včely. Květy má opravdu nenápadné, malé a intenzivně vonící. Kvetou od května do července a všimněte si, že jsou vždy obsypány včelami, čmeláky a vosami. Hmyz nesmírně lákají. Průběžně ale některé větvičky kvetou až do podzimu a tak poskytují cenný nektar téměř celý rok.

Od srpna se začínají na pámelníku tvořit charakteristické bílé nebo růžové kuličky, které při puknutí hlasitě křupají. Vydrží na keři i v zimě při opadaných listech, kdy slouží jako zpestření potravy pro ptáky.

POZOR: Pámelník je jedovatý. Obsahuje saponiny, alkaloidy a šťavelan vápenatý.

Podle některých zdrojů je jedovatá celá rostlina, podle jiných pouze bobule.  Jedovatý je pro lidi i zvířata, jsou to otravy mírného charakteru. Zvracení, nevolnost, motání hlavy, zmatenost, pouze po požití opravdu velkého množství bobulí může dojít k bezvědomí.

Je to i léčivá rostlina v homeopatii

Není bez zajímavosti, že pámelník se používá také v léčitelství. Lék z něj působí proti zvracení a nevolnosti. Lékařství a lidové léčitelství ale pámelník příliš nevyužívá. Snad kdysi byl používán jako prostředek kterým se dalo vyvolat  zvracení nebo se používal pro urychlení hojení ran. Dnes je to spíše lékařsky a léčitelsky nevyužitá rostlina.