Ovocné stromy i do malých zahrádek i pro balkóny

Ovocné dřeviny jsou nezbytnou součástí každé typicky české zahrady. Existuje jich mnoho druhů a poddruhů, každá se svými nároky na slunce, teplotu, zálivku a živiny. Běžně dorůstají poměrně velkých rozměrů, ale najdou se i dřeviny vhodné pro malé zahrádky nebo dokonce terasy a balkóny.

Dřeviny si vybírejte tak, aby plodily co možná nejdelší období v roce. Můžete například zasadit i několik typů jabloní, aby každá plodila v jinou dobu a měli jste stálý přísun chutných plodů. Děti milují utrhnout si ovoce přímo ze stromu či keře. Nádherné ovocné dřeviny budou zdobit vaši zahradu od jara, kdy budou něžně kvést, přes léto, kdy budou obaleny pestrými plody, až po podzim, který zbarví listy stromů do ohnivých odstínů.

Prostor

Velký strom v zahradě tvoří dominantu celého pozemku, vytváří příjemný stín a má velmi dekorativní charakter. Takový strom je ale často nemožné dokonale sklízet, jelikož ani s nejvyšším žebříkem nedosáhneme do vyšších větví. Takový strom si dopřejeme v minimálním počtu, pokud na něj ovšem máme dostatek prostoru. Jako další stromky jsou vhodné zákrsky. Kmen může být vysoký i jen půl metru, dále existují čtvrtkmeny (kmen vysoký asi metr) nebo polokmeny s kmenem do výšky max. 1,5 metru. Vysokokmeny se hodí pro velké zahrady, kde chceme splynout s přírodou. Výška jejich kmene je od 1,6 do 1,9 m. U zakoupených sazenic zjišťujeme, jaký budou mít výsledný průměr koruny, a podle toho je sázíme ve vhodné vzdálenosti od sebe. Zákrsky se díky své výšce velmi dobře sklízí. Je z nich možné vytvořit jakýsi živý plot, který může oddělovat funkční části zahrady.

Ovocné stromy bývají častým předmětem sousedských sporů. Tedy konkrétně to, že stíní druhému pozemku, že na druhý pozemek padá listí a plody z našeho stromu a podobně. Proto si zjistěte, do jakého rozměru stromek doroste, nebo počítejte s jeho zkracováním. Strom sázíme minimálně pět metrů od hranice pozemku.

Nedisponujeme-li ani nejmenší zahrádkou, nemusíme být o chutné letní ovoce ochuzeni. K dostání jsou ministromky a keře, které rostou v květináči na balkoně či terase. Jsou esteticky přitažlivé. Samozřejmě se počtem plodů nemohou zahradním stromkům vyrovnat, ale doma vypěstované ovoce jistě potěší oko i jazyk. Dokonce se prodávají plazivé rostliny (například jahody) či převislé. Můžeme plody sbírat přímo ze závěsného truhlíku. Vybrat si můžeme z klasických rostlin, jako jsou hrušně, jabloně, třešně, slivoně a švestky, nebo z těch exotičtějších, například kiwi nebo malé melouny. Aby stromky plodily, musí být buď samosprašné (což je téměř pravidlem u moderních balkónových dřevin) nebo mít do páru opylovače. Opylovač může být i strom z vedlejší zahrady, samozřejmě stejného druhu.

Výběr

Nejvhodnějšími dřevinami pro zahrady jsou dřeviny domácí. Jsou přirozeně přizpůsobené našemu klimatu a dosahují vysokých výnosů. Teplomilné rostliny neporostou ve vyšších nadmořských oblastech. Zakoupená odrůda by měla být odolná vůči škůdcům, nemocem a samozřejmě klimatu. Vybírejte dřeviny zásadně ze školek. Vyhněte se nakupování v hypermarketech. Jedině ve školkách jsou stanoveny přísné limity. Přesně víte, odkud stromek pochází, jaké je odrůdy a podnože. Jedině zdravá rostlina je schopna bohatě a kvalitně plodit. V dobrých prodejnách vám poradí, jaká odrůda a podnož je vhodná přesně pro vaši zahradu, ať se to týká velikosti dřeviny nebo požadavků na slunce a nadmořskou výšku. Je možné koupit stromky prostokořenné nebo v kontejneru, což je pohodlnější varianta. Pak stačí kontejner odstranit a vložit stromek s kořenovým balem a hlínou do jámy. Kontejnerové rostliny je možné zasazovat v průběhu celého roku, když není půda zamrzlá. Prostrokořenné sazenice zasazujeme na jaře.

Sadba

Kdy sázet? Máme tři možnosti. Dvě základní jsou na jaře a na podzim. Je tu ale i možnost zasadit koupené dřeviny s podnoží v létě. Na jaře vysazujeme bobuloviny (keře jako je maliník, ostružník, borůvka, rybíz nebo angrešt). Později na jaře pak stromy jako jsou hrušně, slívy, švestky a jim podobné druhy, jabloně, třešně, lísky a ořešáky. Na jaře vysazujeme tam, kde jsou horší klimatické podmínky (časný začátek zimy) nebo těžké, mokré a nepropustné půdy. Obecně lepší variantou bývá sázet na podzim. Není pak nutné provádět tak hluboký řez, jako na jaře, rostlina se lépe uchytí a je schopna přijímat zimní vlhkost i v podobě sněhu. Konkrétně je doporučováno sázet v září nebo říjnu.

Před sadbou namočíme kořeny stromku do vody, na 2 – 12 hodin (prostokořenné sazenice i celý den). Pokud došlo během přepravy k jeho vyschnutí, můžeme ho namočit celý. Poškozené kořeny odstraníme šikmým, co nejmenším řezem. Pro ovocné stromky předpěstované na podnoži je nutné vyhloubit dostatečně hlubokou a širokou jámu, aby se tam pohodlně vešel celý kořenový bal. Zhruba bychom se měli pohybovat okolo 60x60x60 cm. Obecně platí, že pro dobře propustné půdy stačí jáma menší, pro nepropustné větší. Vykopané půdě zlepšíme kvalitu tak, že lehčí půdu smícháme s hlínou, naopak těžší doplníme pískem, aby byla propustnější.

Mladá rostlina nemá ještě tak dlouhé kořeny, aby jimi dosáhla do dostatečné vzdálenosti a hloubky pro potřebné minerály. Proto bychom měli dno jámy lehce přihnojit (například kompostem) a pomoci tak stromku při startu. Hodnota pH by se měla pro ovocné dřeviny pohybovat mezi 6-7 i více, záleží na druhu. Počítejte s tím, že hodně nakypřená půda sedá asi deset dní. Proto plná jáma hlíny tak po týdnu vypadat rozhodně nemusí. Stromek vložíme do jámy, zasypeme hlínou, kterou přišlápneme. Poté důkladně zalijeme.