Oleandr

Oleandry jsou původem z jižní Evropy a subtropů. Zde rostou jako vytrvalé keře. U nás se řadí mezi jedny z nejoblíbenějších hrnkových keřů, které zdobí nejednu terasu. Oleandr je oblíbený pro poměrně nenáročné pěstování a stejně jako třeba levandule v nás vzbuzuje pocit svěžího moře. Pokud nekvetou, nejedná se o nijak vzhledný keř nebo stromek. Kožovitých lístků oleandry nemívají moc, pěstujeme je zejména pro černá barevná květenství. Barva květů se liší podle druhové příslušnosti. Zcela nejrozšířenější a u nás nejpěstovanější je oleandr obecný (Nerium oleander). Je velmi nenáročný na pěstování a vykvete snad úplně každému. Těšit se pak můžete z velkých, jednoduchých světle růžových kvítků (jejich velikost je max. 3 cm).

Náročnější pěstitelé ale jistě sáhnou po některé speciálně vyšlechtěné odrůdě. Pak vás celé léto budou těšit až 10 cm velké květy, které mohou být voňavé, jednoduché i plné a v barvách od bílé, přes žlutou až ke tmavo červené. Výjimkou nejsou ani různě velké a zbarvené listy. Velmi vyhledávanými jsou kultivary s listy bíle nebo žlutě panašovanými.

Oleadr-jedovatá kráska Středomoří

Olenadry jsou krásné, ale pro lidi i zvířata jedovaté. Tuto nežádoucí vlastnost způsobují prudce jedovaté glykosidy. Jde o organické sloučeniny rostlinného původu a krom oleandrů je můžeme nalést i v dalších rostlinách (náprstník-Digitalis, čeledi svlačcovité, sapanovité nebo třebatoješťovité). Rostlinnými glykosidy jsou lukozinoláty, kyanogenními glykozidy, glykoalkaloidy, saponiny, kardenolidy a další. Oleandr obsahuje mj. oleandrin, adinerin, folinerin-a to ve všech svých částech. Jedovatá je tedy celá rostlina, nejvíce mléko vytékající z ran, listy, méně květy. Glykosidy obsažené v oleandru se ale využívají i v medicíně a farmacii.

Jak pěstovat oleandr

Jelikož se jedná o rostlinu z jižních států, vyžaduje slunné stanoviště a vydatnou zálivku alespoň 2x týdně. Rostlina není uzpůsobená na mrazy a na květy budoucího léta nasazuje již na podzim. Pokud teploty běžně dosahují pod bod mrazu, je potřeba rostlinu zazimovat v zimní zahradě nebo v jiném chladném (ale ne zámrazovém) světlém místě téměř bez zálivky (substrát musí být skoro suchý).

Pokud to nestihnete a mladé nevyzrálé výhonky zčernají, vůbec nic se neděje. Olendr dobře snáší jarní řez a brzy obrazí. Zcela určitě se dočkáte i květů. Ty ale nesnášejí vlhko, potom plesnivějí a opadávají. Tento problém lze jednoduše vyřešit, pokud budete oleandr pěstovat na zastřešených plochách.

Při výsadbě malého olaendru vyberte dostatečně velký květník. Jelikož se jedná o mobilní zeleň, takže neprohloupíte, pokud si koupíte i podvozek na kolečkách. Na dno nádoby umístěte alespoň 5 cm silnou vrstvu drenážního materiálu. Může se jednat o keramzit nebo štěrk. Pak už přijde substrát s mírně kyselou reakcí. To docílíte přidáním 1/3 rašeliny. Podobně postupujte i při každoročním jarním přesazováním oleandrů.

Přesazování je velmi jednoduché. Vyjmete rostlinu z květníku, očistíte a zkrátíte kořeny na ½ a zasadíte klidně do stejně velké nádoby. Cca 1 m vysoký oleandr potřebuje květník o průměru 30 cm. I přesazený oleandr jednou za týdnen-14 dní hnojte vodorozpustnými hnojivy pro kvetoucí keře. O množení oleandrů a jeho nejběžnějších škůdcích se dočtete v některém z následujících článků.

Fotografie oleandru