Nyní je ten správný čas pro řízkování a hřížení keřů

Mezi jarní práce na zahradě můžeme určitě zařadit i práci s keři. Ty po zimě potřebují jistou péči. Jaro je výborným obdobím i na to, keře si namnožit. I malá sazenice v zahradnictví vás totiž může vyjít i na stokorunové položky. Přitom je to tak jednoduché. Pusťme se do hřížení a řízkování.

Na vegetativním množení okrasných keřů není nic složitého.

Hřížení je velmi oblíbený druh množení

Hřížením můžeme namnožit mnoho druhů rostlin, jejichž větve či výhony sahají až k zemi nebo rostliny s poléhavým či plazivým růstem. Pak stačí jen vybrat mladý výhon, který dosahuje na zem, ohnout ho do rýhy či prohlubně a část, která má zakořenit, zasypat nejlépe kvalitním substrátem. Je dobré zajistit výhon či proutek proti vytržení ze země třeba drátem nebo kolíkem. Pak stačí počkat až proutek zakoření a odříznout ho od mateřské rostliny. Takto vzniklé nová sazenice se může opatrně přesadit jinam, je ale dobré dopřát jí zvýšenou péči, než se na novém místě ujme a dobře prokoření. Samozřejmostí je dostatečná zálivka.

Řízkování krok za krokem

Další možností, jak si namnožit keře, a nejenom ty, je řízkování. Tuto metodu můžeme aplikovat i u druhů, které nejsou plazivé či převislé. Lze takto poměrně úspěšně množit i jehličnany. Zkuste namnožit třeba šeřík, kalinu, tavolník, zimolez, hlohyni, jasmín, stálezelený skalník, vistárii, bez, trojpuk, bobokovišeň, lískový ořech, cesmínu, okrasný rybíz a mnoho dalších. Většinu rostlin je dobré řízkovat v období, kdy již nehrozí raní mrazíky, tedy od května do července.

S trochou úsilí a času si tak můžete namnožit třeba dostatečné množství rostlin pro kvetoucí živý plot.

Použijeme olistěné vrcholové výhony, vhodnější jsou slabší středně pevné polodřevnaté postranní výhony dlouhé minimálně 8 cm. (dřevnatý výhon hůř koření, u slabšího zase hrozí uhnití)

Dole větvičku seřízneme dlouhým šikmým řezem. Na řízku ponecháme jen 1 až 2 páry listů nebo 3 až 4 listy. Spodní listy odstraníme.

Řízky můžeme vysazovat s vrcholovým výhonem nebo bez něho. Pro lepší kořenění jemně narušíme na několika místech spodek kůry a ponoříme na cca 2 cm do stimulátoru růstu a necháme okapat.

Sázíme do kvalitního substrátu k tomu určenému nebo do směsi perlitu a rašeliny v poměru 1:1. Dáváme pozor, aby zemina nevyschla, chráníme před přímým sluncem a rozsazujeme řízky až když mají dostatek kořenů.

Hlavně u jehličnanů dosáhneme lepšího výsledku, pokud na řízku zůstane i část starého dřeva. Odborně se tomu říká řízek s patkou.

Zasaďte si velikonoční pomlázku

Také už jste někde viděli růst vrbičku s propleteným kmínkem? Ano, velikonoční pomlázku jde opravdu zasadit, protože některé druhy vrb koření opravdu snadno. Pokud je ale pomlázka suchá a větvičky jsou staré, nemá cenu jí sázet. Mnohem lepší je uplést třeba s dětmi jednoduchou pomlázku třeba jen ze 3 čerstvě uřízlých proutků a dát jí na několik dní zakořenit do nádoby s vodou nebo zasadit do vlhké země. V nádobě s vodou vám snadno pustí kořínky i topol, krásně zbarvená svída či populární zlatice.