Nulový dům nerovná se pasivní

Ještě zhruba před 15 lety, byl termín pasivní dům znám možná tak hrstce odborníků. Doba se ale rychle mění, a s ní se mění i názory a nároky lidí uvažujících o možnostech bydlení. Jako i v jiných věcech, v Česku to jde pomaleji než jinde. Lidé jsou možná trochu víc konzervativní a inovativních postupů a moderních technologií se bojí nebo k nim mají z počátku nedůvěru. Pojďme si tedy udělat alespoň v základních pojmech jasno.

Bude pasivní dům standardem?

Inovativní stavby zaměřené na udržitelnost se jistě v blízké budoucnosti stanou standardem. A to nejen domy rodinné, ale především domy bytové, kanceláře a jiné komerční objekty. Nejde jen o to, omezit náklady na vytápění objektu a minimalizovat tepelné ztráty, energie je jen jedním z bodů, chcete-li plusů pasivních domů. Další bod, ve kterém se liší pasivní a klasické domy, je třeba akustika či hospodaření s vodou a odpady, ale hlavně parametry vnitřního prostředí celkově. Jedná se třeba o chytré dispozice v domě, přirozené světlo v objektu a čerstvý vzduch. Nové domy by měly být mnohem šetrnější k životnímu prostředí a zdravější pro své obyvatele.

Stavíme pasivní dům

Pasivní dům může být zděný nebo třeba betonový. Stále častěji se jedná i o dřevostavbu.

V Česku se těší mnohem větší oblibě než jinde v Evropě stavby domu svépomocí. Možná je to tím, že téměř každý Čech se cítí být tak trochu kutilem. Svou roli bude hrát i vidina nezanedbatelné finanční úspory. Stavět pasivní dům svépomocí však odborníci určitě nedoporučují. Je nutné vyřešit problém difuzního odporu. Správná skladba difuzně otevřené konstrukce je klíčová. Důležitá je volba oken, dveří, zateplení. A se zateplením domu jde ruku v ruce řízené větrání, které zajistí optimální množství CO2.

Vývoj jde poměrně rychle dopředu. Tepelné čerpadlo a podlahové vytápění se pomalu stává standardem. Pokrok je vidět i u izolantů. Kromě klasiky, kterou je minerální vata a fasádní polystyren, najdeme na trhu jiné, modernější materiály, jako je třeba vakuoví izolace – tzv. VIP panely nebo aerogel.

Jak je to s legislativou?

Již nyní musí mít každý dům průkaz energetické náročnosti budovy. V lednu letošního roku se v ČR změnila legislativa, o tak zásadní změnu oproti stavu před rokem 2020 se ale nejedná. Je mylnou informací, že všechny novostavby od letošního roku budou pasivními domy. Také není pravda, že všechny nové domy budou muset mít povinně instalován systém řízeného větrání se zpětným získáváním tepla.

Česká legislativa zatím v tomto směru došla zhruba na půl cesty a pracuje s termínem Budova s téměř nulovou spotřebou energie. Za budovu s téměř nulovou spotřebu energie se považuje budova s velmi nízkou energetickou náročností, jejíž spotřeba energie je ve značném rozsahu pokryta z obnovitelných zdrojů. Co to v praxi znamená?

Stavby postavené po implementaci evropské směrnice EPBD II (2010/31/EU) do naší legislativy musí mít hodnotu průměrného součinitele prostupu tepla sníženou o 30% oproti referenční budově. Do roku 2019 se jednalo o povinné snížení o 20% oproti referenční budově. Hodnota průměrného součinitele prostupu tepla referenční budovy je dána min. požadavky ČSN 73 0540-2.

Dalším hodnoceným parametrem rodinného domu je neobnovitelná primární energie. Pro novostavby musí být neobnovitelná primární energie snížena oproti hodnotě referenční budovy o 25%. Tohoto snížení může být docíleno využitím obnovitelných zdrojů nebo zlepšením parametrů stavebních prvků obálky budovy nebo technických systémů budovy.

Naproti tomu, pasivní rodinný dům splňuje mnohem přísnější pravidla. Cílem stavby je minimalizace potřeby primární energie z neobnovitelných zdrojů a minimalizace celkové potřeby energií na zajištění chlazení, přípravu teplé vody a spotřebované elektrické energie. Pasivní rodinný dům má stanovenu maximální měrnou roční potřeba tepla na vytápění 0,22 [W.m-2.K-1], maximální měrnou neobnovitelnou primární energii 60[kWh.m-2.rok-1]. Posuzuje se i minimální průměrný součinitel prostupu tepla a průvzdušnost obálky budovy po dokončení stavby.