Německá doga

Plemena velice podobná dnešní německé doze byly zobrazování už na mnoha předmětech už v dobách dávné civilizace. Předchůdci tohoto plemene žili v dobách středověku v královských a šlechtických sídlech po celé Evropě. Byli používáni zejména pro lov divočáků, jelenů a vlků. Jejich přesný původ však není zcela známý. Někteří odborníci se domnívají, že je do středomoří přivezli féničtí obchodníci. Možné ale je i to, že se dostali do Germánie společně s římskými legionáři.

Vzhled

Hlava německé dogy je plochá, lebka je úzká s širokým a hlubokým nosem. Oči jsou středně velké, hluboko zasazené, preferuje se hlavně tmavá barva. Uši jsou středně velké, trojúhelníkové, vysoko nasazené a jsou překlopené dopředu. V zemích, kde není kupírování uší zakázáno, se kupírují běžně.

Čenich má široký s velkými a otevřenými nozdrami. Jeho hrudník je velice hluboký, hřbet je silný a bedra má klenutá. Přední nohy německé dogy jsou zcela rovné s plochými kostmi, zadní končetiny jsou dlouhé a dobře osvalené. Tlapky jsou dobře klenuté se sevřenými prsty. Upřednostňované jsou tmavé drápy. Ocas má dlouhý, mírně zahnutý, ke špičce se zužuje. V pohybu je nesen v rovině hřbetu. Srst německé dogy je krátká, hustá a velice lesklá. Zbarvení může být žíhané, plavé, modré, černé, harlekýn (bílá s černými skvrnami). Psi v kohoutku dosahují do výšky 76 cm, feny asi 71 cm. Jejich hmotnost se pohybuje v rozmezí mezi 55 až 75 kg. Jejich průměrný věk je 10 let.

Chováme dogu

Doga potřebuje velké množství kvalitního krmiva a to může být náročnější zejména pro vaši peněženku.  Její srst je velice hustá ale také krátká, takže pokud nechcete mít všude po domě chlupy, budete muset srsti věnovat větší pozornost. Není to však nic náročného, stačit by mělo pravidelné kartáčování. Doga také není vhodným plemenem pro celoroční pobyt venku, potřebuje totiž spát v teple. Bohužel se toto plemeno neřadí mezi ty nejzdravější. Mezi častá onemocnění, kterými mohou trpět, patří například kostní nádory, dysplazie loketních a pánevních kloubů.

Doga- nejen skvělý hlídač, ale i rodinný společník

S výcvikem německé dogy je dobré začít co nejdříve je to možné. Výcvik musí probíhat v klidu s velkou dávkou trpělivosti a citlivosti. Doga nesnáší křik. Jestliže na ní budete při výcviku křičet, uzavře se do sebe a poslušnosti se určitě nedočkáte. Povaha dogy je jinak velice laskavá, milá, přítulná a oddaná. Svou rodinu naprosto miluje a za nic na světě by ji nevyměnila. Dobrý vztah má také k dětem. K cizím lidem se chová s odstupem, ale nepatří mezi agresivní. Doga bez problémů dokáže být i dobrým hlídačem.