Můj pes se bojí ohňostroje. Co mám dělat?

U zvířat domácích je důkazů o jejich utrpení v souvislosti s touto „zábavou“ spousty. Každý chovatel ví, jak těžce jeho svěřenci ohňostroje snášejí. Snížení užitkovosti či dokonce zvýšené množství potratů u hospodářských zvířat v souvislosti s ohňostroji bylo mnohokrát prokázáno. Přesto se chovatelé proti takovému týrání svých zvířat prakticky nemohou bránit!

Jsou psi, kteří si z ohňostroje nic nedělají, ale bohužel většinu psů dokáže neznámý zvuk pořádně vyděsit a vystresovat, že mohou dostat i panický strach. Proto má většina pejskařů z takových oslav spíše obavy. Máme tu pro Vás několik rad, jak vyděšenému psovi pomoci a zklidnit ho.

Venčení psa

Pokud je to možné, vyvenčete psa v pozdních odpoledních hodinách, abyste se vyhnuli největšímu hluku oslav blížící se půlnoci. Psa venčete na dostatečně pevném vodítku a nenechávejte povolený obojek.

Pokud se během procházky setkáte při náhlém nárazovém zvuku z petardy, tak se zastavte a vyčkejte na místě, než se pes alespoň trochu nezklidní. Nespojí si tak hluk s úprkem a nebude Vám později z místa utíkat. Můžete mu pomoci odvedením jeho pozornosti hrou, pamlskem nebo svou jistotou. Rozhodně ho neutěšujte, napácháte tím více škody než užitku. Psovi tak dáte najevo, že je jeho strach oprávněný.

Pokud se přece jen bojíte, že psa neudržíte a on se vyškubne, napište mu na obojek své telefonní číslo. To by ostatně měl mít na svém obojku neustále.

Pes, který uteče, se po nějaké době bude snažit dostat na místo, kde Vás naposledy viděl nebo tam, kde to důvěrně zná. Proto je nejlepší začít hledat právě na těchto místech. O ztraceném psovi informujte místní městskou policii.

Domácí prostředí

Pokud je pes venku, ujistěte se, že máte zahradu dobře zabezpečenou. Dojděte ho občas zkontrolovat a třeba si s ním pohrajte. Pokud chcete mít větší jistotu a vzít psa dovnitř, učiňte tak už například dopoledne, aby si pes nespojil střelbu s pobytem uvnitř. Mohl by se později při jakémkoli zvuku dobývat dovnitř.

Pokud máte psa uvnitř, dejte mu deku například pod postel, aby se mohl v klidu schovat a cítil se tak více v bezpečí. Ale nepodněcujte ho, aby si tam zalezl. Je to pouze na jeho uvážení. Tím mu totiž říkáte, že se bude dít něco nebezpečného, že je dobré se schovat. Většinou stačí jen pustit nahlas rádio či televizi, pes tak hluk moc nevnímá.

V žádném případě vystrašeného psa nekonejšete, ani nechvalte. Spíše se snažte odvést jeho pozornost. Například hrou, dobrým pamlskem, psími hlavolamy nebo cvičením. Pokud Vy nebudete na petardy reagovat, výrazně se sníží i reakce Vašich psů, pes z Vás totiž nepohodu vycítí a ví, že se něco děje.

Pomoc veterináře

U psů, kteří se velice bojí, a víte, že žádná metoda na ně neplatí, je možné se domluvit s veterinářem na podání léků na celkové zklidnění psa. Dodržujte rady veterináře, protože špatně podaný lék nemusí dostatečně zabrat. Dojde tedy pouze o zklidnění psa po fyzické stránce, ale vše okolo vnímá, tudíž je to pro něj velice stresující.

Trpí nejen domácí, ale také divoká a hospodářská zvířata

 „Rachejtle a ohňostroje k Silvestru neodmyslitelně patří. Je to tradice. Nemám rád pejskaře, mohou dát psům nějaké prášky, není to moje starost,“ zní často při obhajobě této kruté zábavy. Obstojí však argumenty obhájců zábavní pyrotechniky proti úzkosti, stresu a zbytečně prolité krvi? Domácí zvířata jsou pouze částí těch, na které používání pyrotechniky tak krutě dopadá. Jsou tu i hospodářská zvířata a zvířata ve volné přírodě. Těm nikdo sedativa nepodá.

Při výbuších petard se divoká i domácí zvířata dávají na panický útěk či let. Ten, zejména v noční tmě, může dopadnout velmi tragicky. Při Novoročním ohňostroji 2013 dopadlo přímo mezi diváky několik zkrvavených labutí, které, vyděšené ohňostrojem, narazily do drátů trolejového vedení. Staly se tak jedním z mála přímých důkazů působení výbuchů na divoká zvířata. I letos má pražská záchranná stanice napilno. „Za uplynulý týden jsme přijali více než deset labutí. Pravděpodobnou příčinou nárazů do trolejí byla pyrotechnika, díky které ptáci v panice vyletovali z vody ven,“ smutně podotýká i letos pracovnice stanice. Většinou se však poraněná či mrtvá zvířata nenajdou či u nich nelze prokázat přímou souvislost s pořádaným ohňostrojem.

Lidé jsou na tom podobně jako divoká zvířata – přímé důkazy o tom, jak moc jim pyrotechnika škodí, se těžko získávají. Tedy, pokud neskončí v nemocnici doufajíc v precizní práci tamních chirurgů…

O důsledcích používání zábavní pyrotechniky na člověka a jeho životní prostředí se raději mlčí. Přitom výbuchy ohňostrojů uvolňují do svého okolí velké množství těžkých kovů, perchlorátů, jedovatých plynů. Ne vždy jde o nízké koncentrace, ale kdo by je při „oslavách“ vůbec měřil?

V neposlední řadě je nutné vědět, že zábavní pyrotechnika se vyrábí v rozvojových zemích. Většinou tam, kde neexistují žádné bezpečnostní normy, kde se využívá otrocká práce. Pyrotechniku vyrábí v těchto zemích i děti.

Český svaz ochránců přírody rozhodně nechce, aby byly ohňostroje plošně zakázány. Je to věc každého z nás, zda si rachejtle koupí či nikoliv. Důležité je, aby každý kupující věděl, co všechno zakoupením a použitím rachejtle způsobí. Aby občané věděli, jaká neštěstí jejich radnice za jejich peníze v podobě tradiční novoroční „zábavy“ svému okolí přinesou. Jelikož se snad právem považujeme za vyspělou civilizovanou společnost, při dostatku informací bychom logicky měli dojít k tomu, že takovýto způsob zábavy nechceme.