Moruše

Představte si, že na trhu naleznete stánek s podivnými plody podobnými ostružinám, které voní malinko po vanilce, hodně po slunci, ale nejsou tak kyselé Před lety jsem si odnesla svojí první dvě krabičky a dodnes se k témuž ovocnáři vracím. Vždy před fíkovou sezónou, nechávám prodejce nabrat vrchovatou lopatku tří barev plodů (jde o plodenství nažek)… A pak doma nad knihou vesele chroupu… Moruše mi prostě zachutnaly. Bílé jsou malinko sladší, tmavé zase pikantnější. Jaké výhody jejich konzumace skýtá?

Moruše (čeleď Moraceae) jsou antibakteriální, vhodné pro snižování cukru a dobrou funkci slinivky. Obsahují také v hojné míře železo, vitamíny B, C a ty tmavé také látku resveratrol (obsaženou i ve víně). Mají mírné laxativní účinky. Doporučuje se také jejich konzumace při bolestech v krku (ve formě sirupu). Lze je konzumovat čerstvé, kompotované nebo sušené. Nebo je také můžeme použít na výrobu kompotu nebo džemu. Mají hodně vody (cca 70%), představují ideální doplněk jídelníčku zejména v horkém počasí.

Morušovníky se u nás objevují od středověku, v posledním století se malinko vytratily (občas byly vysazeny v některém z parků), ale jejich obliba se postupně zvyšuje. Proč by ne? Vždyť právě díky nim máme hedvábí (bourec morušový konzumuje výhradně listy morušovníku). Aktuálně se zkoumá vliv resveratrolu na léčbu rakoviny. Dřevo morušovníku se používá také na výrobu hudebních nástrojů pro svoje dobré vlastnosti (je velmi odolné a nástroje z tohoto dřeva, mají dobrý zvuk) nebo nábytku (od misek po lavičky). U nábytku je nutné počítat s tím, že dřevo časem mění odstín.

Moruše jsou rozšířené od Číny (bílá moruše), po severní Ameriku (červená moruše). Černá moruše pochází z oblasti Afghánistánu/Pákistánu (odkud se rozšířily až do starověkého Říma). Botanikové uvádí, že existuje přibližně deset až šestnáct různých druhů. V ČR lze zakoupit v zahradnictvích stromky moruše bílé, moruše červené, moruše černé a moruše trnavské. 

Jejich pěstování není zcela jednoduché

Moruše vyžadují teplejší prostředí, ne příliš vlhkou půdu. Jsou choulostivé zejména v mrazových kotlinách a potřebují dostatek místa pro kořeny (pět metrů okolo kořenů moruše nemají být kořeny jiných stromů). Koruna moruše může mít okolo patnácti metrů. Moruše mají velkou schopnost regenerace. Tento strom může plodit poté celá desetiletí…

Pěstovat je prý lze úspěšně všude tam, kde se daří vínu. Běžně se plodů dočkáme mezi čtvrtým až osmým rokem od vysazení (při troše štěstí získáme z jednoho stromu padesát až sto kilogramů ovoce). Důležité je jen včas použít fólii, aby se plody pádem dolů příliš nezašpinily. V našich podmínkách si na úrodu musíme počkat až do babího léta.

Co s nimi v kuchyni?

Zvědavci mohou vyzkoušet výrobu zmrzliny, koktejlu nebo koláče (v kombinaci nějakým výraznějším druhem ovoce, např. rybízem, višněmi nebo meruňkami). Pro mne zůstávají moruše nejchutnějšími bez dalších úprav. Jen si představte nasládlou chuť s malinkou stopkou mezi zuby… Jaký je váš oblíbený recept?