Milovaná i nenáviděná Papája

Pokud jste někdy ochutnali papáju třeba na dovolené ve střední Americe nebo jihovýchodní Asii, plody, které koupíte v českých supermarketech, vám asi příliš chutnat nebudou. S papájou je to podobné jako s olivami, buď si je zamilujete, nebo si je už nikdy nedáte. Plody papáje jsou velmi zdravé, obsahují spoustu vitamínů a stopových prvků. Využívají se v kuchyni a dají se použít do sladkých i slaných jídel. Papája s limetkou je ve střední Americe častým předkrmem. Používá se do moučníků, podává se sýry, mořskými plody či masem a hodí se i k rybám a do omáček.

Papája ve své domovině

Papája melounová (Carica papaya), někdy nazývaná palmová tykev či papája obecná, je vytrvalá ve většině případech dvoudomá bylina původem z oblasti jižního Mexika. Ve své domovině se jedná o robustní rostlinu s dřevnatějící lodyhou, která připomíná kmen, vysokou i více než 6 metrů, kterou najdeme nejenom na zahradách, ale třeba i ve škarpách u cest. Představit si ji můžeme třeba jako palmu s kokosovými ořechy. Na vrcholku stonku vyrůstá růžice lesklých listů s dlouhým řapíkem. Při poranění vytéká z rostliny bílý latex.

Velké sladké plody se těší nevídané oblibě a papája se proto pěstuje v tropické oblasti mnoha zemí. Vyhledávané jsou pro sladkou, šťavnatou dužninu, která je silná asi 4 cm silná a bývá různě zbarvená (žlutá, oranžová až do červena).

Plod papáji i více než půl metru velká oválná bobule s velkým semeníkem plným nejedlých černých kulatých semen. Plod může vážit až úctyhodných 10 kg.  Sklízejí se ale většinou menší plody, které jsou vhodnější na uskladnění a je s nimi snazší manipulace. U papáji je problém plody transportovat. Na rozdíl od banánů nelze plody podtrhnout a úplně nezralé je nechat dozrát cestou lodí.

Proč papája zapáchá?

Papája obsahuje provitamin A, vitamíny B1, B2, B5 i vitamin C, dále draslík, fosfor, vápník a železo. Kromě již zmíněných vitamínů obsahuje papája enzym papain, podobný trávícímu enzymu. Ten způsobuje mírně nepříjemný zápach zralých plodů. Papája tedy působí příznivě nejenom na trávení, ale i na zrak. Zmírňuje bolest a pozitivně ovlivňuje vitalitu buněk. Je součástí i mnoha kosmetických přípravků pro péči o pokožku i vlasy.

Pěstování papáji

Papáju můžete zkusit pěstovat i doma, jako pokojovou rostlinu. Při troše štěstí vám asi z 0,5 cm velkých černých ze semínek vyroste i rostlina, která bude plodit. Pro komerční pěstování byly vyšlechtěny nízké kultivary dorůstající zhruba metrové výšky s oboupohlavnými květy, u kterých se neřeší problematika opylení.

Pěstování papáji není nijak složité, pokud dodržíte několik základních pravidel. Aby se zamezilo hnití semen a rozvoji bakterií a plísní, je dobré preventivně ošetřit půdu proti plísním ještě před vysetím semen. V nejlepším případě kupte nezávadný substrát nebo ho propařte. Klíčivost semen je dobrá, jen je potřeba umístit nádobu na teplé místo s dostatkem světla. Pozor i na přemokření půdy a pokles teplot pod 15 °C. Není dobré nechat stát v podmisce vodu.

Pokud rostlina shazuje listy, reaguje tak pravděpodobně na přemokření nebo nedostatek světla. Po několika letech se můžeme dočkat prvních plodů papáji. Ty ale budou jistě mnohem menší, než ty, které jste si koupili na dovolené ve slunném Mexiku.