Medvědí česnek-síla přírody

Tato vytrvalá bylina začíná růst zhruba od poloviny března. Roste přibližně 3 měsíce a potom rychle mizí. Ve volné přírodě se s ním setkáme v lese, kde tvoří nepřehlédnutelné porosty. Medvědí česnek lze pěstovat i na zahradě. Je pro něj charakteristická česneková vůně a chuť, proto je hojně využíván při přípravě a dochucení pokrmů.

Je to bylina dorůstající do výšky až 45 centimetrů. Její podzemní cibulka je přibližně 6 centimetrů dlouhá a 2 centimetry tlustá. Listy jsou řapíkaté a víceméně přízemní. Květy se uspořádávají do květenství. Jde o lichookolík, který tvoří 10-20 květů. Okvětní lístky mají bílou barvu a jsou pouze 10 milimetrů dlouhé a 2 milimetry široké. Plodem bývá tobolka. V medvědím česneku je obsažena silice se čpavkem a sirnými složkami, vitamín C, fytoncidy (léčivo rostlinného původu), hořčiny a další řada látek.

Pěstování medvědího česneku

Medvědí česnek na rozdíl od klasického česneku pěstujeme ke konzumaci listů. Semena česneku medvědího se vysazují zjara. První rok ho nejlépe zasadíme do květináče, přes zimu uskladníme doma a na finální stanoviště přesadíme až v další sezóně. Lze ho umístit jak do volné půdy tak i květináče do kvalitního zahradnického substrátu (propustné humózní zeminy). Nejlépe se mu daří v mírném stínu s dostatkem vlhkosti. Cibulky vysazujeme do trsů, které mají obsahovat okolo deseti a více cibulek. V případě nedostatku místa lze například z 200 cibulek vytvořit i jeden velký trs.

Léčivá síla medvědího česneku

Medvědí česnek má všechny vlastnosti našeho česneku a taktéž ho pokládáme za léčivý.  Hodí se na jarní kúru k odstranění škodlivých látek. Usušené listy nemají takový účinek, proto se k pročisťovacím a odhleňovacím procesům používají listy čerstvé. Lidé s citlivým žaludkem by listy česneku měli před konzumací nakrájet nadrobno, zalít vřelým mlékem, nechat dvě až tři hodiny vyluhovat a teprve poté tekutinu po doušcích pít. Česnek medvědí má mírnější aroma i chuť než česnek kuchyňský, v menším množství je vhodný i pro děti. V těhotenství, při kojení a malým dětem se nedoporučuje podávání většího množství česneku. To, že kojící matky nesmí konzumovat česnek vůbec, jsou jen pověry. V rozumném množství ho jíst lze a je více než pravděpodobné, že když česnek dobře snáší matka, snese ho bez problémů i dítě. Stejně jako v aromaterapii i zde lze spoléhat na to, že co nám voní, nás i léčí. Je potřeba našemu tělu naslouchat a řídit se intuicí a v neposlední řadě samozřejmě nekonzumovat nic v nadměrném množství. V medvědím česneku jsou obsaženy účinné látky, které podporují trávení, regulují činnost žaludku, mírní křeče hladkého svalstva a ničí střevní parazity.  

Využití v kuchyni

Není dobré jíst česnek nalačno nebo samotný, mohlo by dojít k podráždění žaludku. Česnek je lépe stravitelný po tepelné úpravě. Česnek vařený spolu s luštěninami a nadýmavými zeleninami zlepšuje jejich stravitelnost. Jednoduchou a rychlou odpolední svačinu či večeři si připravíme, když na chleba s máslem nasypeme nadrobno nakrájené listy medvědího česneku. Dodává také chuť polévkám nebo ho můžeme upravit jako špenát. Jen stojí za zmínku fakt, že ve větším množství má štiplavou chuť, a proto je lepší ho smíchat ještě s kopřivou.

U příznivců masových pokrmů se do obliby dostalo medvědí pesto. Jeho příprava není složitá.

Medvědí pesto

Medvědí česnek očistíme, omyjeme a nakrájíme nadrobno. Naplníme jím mísu o průměru 28 centimetrů, přidáme 2 hrnky oleje a 3 lžíce hrubozrnné mořské soli. Vše zpracujeme ponorným mixérem. Pestem plníme malé skleničky se šroubovacím uzávěrem. Po naplnění nahoru přidáme lžičku extra panenského olivového oleje. Pesto skladujeme na tmavém místě. Vydrží až dva roky. Po otevření ho skladujeme v chladničce, kde vydrží maximálně měsíc. Medvědí pesto se hodí pod maso a do náplně slaných šátečků z listového těsta.