Masopust – karneval po česku

Určitě už jste slyšeli o masopustu, ale nedokážete ho přesně definovat. Lidové ostatky, fašank, voráčí, končiny či karneval, je svátek trvající tři dny. Období mezi Vánocemi a postní dobou se v českých krajích slaví od nepaměti. Masopust začíná na Tři krále, což je každý rok stejně, 6. ledna. Jeho konec vymezuje Popeleční středa, která má pohyblivé datum. Záleží na tom, kdy jsou Velikonoce. Rozhodně lze počítat s rozmezím od poloviny února do počátku března.

Jak probíhají oslavy?

Masopustní zvyky a tradice jsou přisuzovány předkřesťanským slovanským oslavám ke konci zimy. Jde vlastně o to, že se podrobíme půstu a opustíme maso, protože slovo karneval by se dalo přeložit jako „dát maso pryč“. Masopust, období mezi Vánocemi a Velikonocemi, ohromí hodováním, zabijačkami, svatbami, zábavami. Vrcholem je Tučný čtvrtek, kdy se konaly zabijačky s velkou hostinou. Na Tučný čtvrtek se k obědu podávala vepřová pečeně se zelím a knedlíky. Samozřejmostí bylo pivo, kořalka. Masopustní neděli se přezdívalo taneční. Po vesnici vyhrávali muzikanti a zvali k tanečkům do hospody. Jakmile dohráli, lidé spěchali do hospody. Pivo i kořalka tekly proudem. Řádilo se až do rána.

Masopustní pondělí a úterý

V pondělí se pokračovalo v tom, co se v neděli nestihlo. Hudba, tanec, hodování. Probíhal tzv. mužovský bál, na který měla zákaz vstupu svobodná chasa. Na muzice byly pouze vdané ženy a ženatí muži. Masopustní úterý bylo velkým svátkem, kdy se po vesnici promenádovaly maškary. Průvod maškar se zastavoval u každého stavení, zahrál pár písniček a dostal odměnu. Masopust byl zakončen pochováním basy, což symbolizovalo konec tance, hudby a hodování na 40 dní.

Konec masopustu byl v noci na Popeleční středu. Ponocný zatroubil na roh a další den se jedly mastné rohlíky s kávou a mlékem. Dopoledne si dali muži poslední kořalku. Poté postní oběd v podobě čočky s vajíčkem anebo pečených brambor a krupice.