Májovka-čirůvka májová

Správný houbař si na houbových pokrmech pochutná během celého roku. I pokud sbíráte jen hřiby a masáky, jistě nepohrdnete chutnou čirůvkou májovou-lidově májovkou. I z názvu vyplývá, že se jedná o houbu, kterou naleznete v květnu. Krom toho, že si na pokrmu z májovek opravdu pochutnáte, mají navíc i léčivé účinky. Snižují hladinu cukru v krvi a díky vláknině čistí organizmus.

Jak poznáte májovku?

čirůvka májová (Jaroslav Malý, naturfoto.cz)

Jedná se světlou tvrdou houbu s velmi hustými lupeny. Májovka má tak husté lupeny jako zavřená kniha. Klobouk může mít průměr až 8 cm a voní po mouce. Májovky rostou v kruzích, které snadno rozeznáte i po sběru hub. Z trávníku totiž odčerpávají živiny. Na májovky narazíte na travnatých loukách na okraji lesa a to pravidelně, proto můžete jít příští rok „na jistotu“.

Čirůvku májovku si můžete poměrně snadno splést se závojenkou olovovou. Její vegetační období ale začíná až v létě. Vláknice začervenalá (vláknice Patouillardova), další dvojník májovky, ale roste na jaře a to především v lese. Po konzumaci i menšího množství hub může dojít k úmrtí i dospělého člověka. Pokud sbíráte májovky jen na zahradě, kde se nevyskytují lesní stromy, se nemusíte obávat, protože zde vláknice vyrůst nemůže. Pokud si ani přesto nejste jisti, dejte nasbírané houby přes noc do lednice. Pokud zčervenají, jedná se o vláknici. Pokud ne, pochutnáte si na májovkách, které využijete čerstvé i sušené. Nejlépe chutnají naložené v oleji či octu a pokud je přidáte pod maso, dostanete výbornou chuť například pečeného kuřete.