Mainská mývalí kočka

Mainská mývalí kočka nejspíše pochází z křížení amerických koček z oblasti Nové Anglie a dlouhosrstými kočkami Maine. Díky velké podobě s norskou lesní kočkou se předpokládá, že tato dvě plemena musela mít společné předky. Z dostupných pramenů se můžeme také dočíst o tom, jak Marie Antoinetta – Francouzská královna, která se bála o svůj život a chtěla utéct do Ameriky, poslala nejprve své věci a s nimi i své oblíbené kočičky. Mezi kočkami bylo i plemeno norské lesní kočky, které dostala Marie Antoinetta od švédského prince. Tak dalo toto plemeno vzniknout mainské mývalí kočce. Ale tak či onak, je pravdou, že toto plemeno je typické pro americký kontinent. Pro svou velikost byla tato kočka dlouho chována na hospodářstvích jako kočka pracovní, která zbavovala lidská obydlí i hospodářská stavení od hlodavců.

V roce 1860 na výstavě v New Yorku bylo plemeno mainské mývalí kočky poprvé představeno. O rok déle, tj. v roce 1861 bylo poprvé zaregistrováno. Mainská mývalí kočka se v roce 1895 stala vítězkou výstavy v Madison Square garde. Na konci století začal zájem o toto plemeno ustupovat, díky nástupu perských koček. Po založení Asociace chovatelů a příznivců mainských mývalích koček v roce 1976, získalo toto plemeno opět podporu a téhož roku bylo oficielně uznáno, nejen v Americe.

Vzhled a popis plemene

Hlava mainských mývalích koček je dlouhá, výrazná s na první pohled vystupujícím čenichem. Uši jsou špičaté, velké, vysoké a vzpřímené. Posazeny by mely být daleko od sebe a na konci mají štětičky z chlupů, které vyrůstají z vnitřní strany. Oči velké a jejich barva různorodá, věkem se může měnit.

Koťata mají oči modré, s přibývajícím věkem se barva mění. Tělo mainské mývalí kočky je velké, robustní, protáhlé s hranatými obrysy. Tlapy jsou velké, kulaté, mezi polštářky vyrůstají chomáčky chlupů. Mainská kočka má srst polodlouhou, na krku, břiše, nohách a ocase delší. Tělo i ocas by mělo být ve stejném poměru, tj. 1:1.  Srst kočky se vyskytují v barvách, modrá, černá, červená, krémová, želvovinová. Existují i kočky s kresbou tečkovanou, tygrovanou, mramorovanou. Možná je také kočka s bílými skvrnami, nebo stříbřitě bílou podsadou a kočička bílá, která může být různooká.  U mainských koček je velký rozdíl ve velikosti, mezi kočkou a kocourem. Toto plemeno dorůstá do plné velikosti ve druhém až třetím roce.

• Váha kocoura 9-11 kg
• Váha kočky 5-7 kg

Povaha

Mainská mývalí kočka je velice přítulná, přátelská a hravá. Je příjemný domácí společník, který vyhledává společnost svého pána. Jako každá kočička má ráda mazlení, ke kterému dá většinou sama impulz. Nutit kočku k důvěrnostem se většinou nevyplácím a končí seknutím drápky a úprkem. Velmi dobře se snáší s ostatními kočkami a dokonce i psy.

Péče o srst

Kočičku musíme pravidelně česat a kartáčovat. Zvýšenou péči věnujeme díky větší délce srsti na límci a ocasu. Pravidelně čistíme ouška a oči. Pokud jezdíme s kočičkou na výstavy, musíme počítat s daleko pracnější a důkladnější péčí o srst. Také v době línání zvýšíme frekvenci vyčesávání (několikrát týdně i denně).